Ze světelné stěny vystupuje ženská postava sestavená z motýlů, brouků, tasemnic, kůstek, šupin, rostlin i rybiček. Je obklopena závojem z tisíců mikroskopických sklíček.
To je Mikrárium, originální dílo, v němž se spojuje příroda, věda a umění. Skleněná stěna o rozměrech 2,7 krát 4,5 metru je od středy k vidění ve vstupní hale Biologického centra Akademie věd ČR v budějovické Branišovské ulici.
Vědci si přivezli inspiraci pro vznik Mikrária z univerzitního přírodovědného muzea v Londýně, umělecký rozměr dal dílu výtvarník Michal Trpák.
„Přemýšlel jsem nad tím, jak Mikrárium udělat zajímavým a kreativním tak, aby to nebyla jen podsvícená světelná stěna. Napadlo mě vymodelovat Gaiu, bohyni Země, která by v sobě obsahovala různé živočichy a organismy, které jsme našli ve sbírkách Biologického centra. Byla to pro mě příjemná výzva,“ vysvětluje Michal Trpák.
Vzorky jsou z Kuby, Peru či Afghánistánu
Reliéf bohyně Gaii z obou stran obklopují skla s biologickými vzorky, která kdysi sloužila k pozorování pod mikroskopem. Je jich přesně 2 018, nejvíc vzorků tvoří hmyz a paraziti, pocházejí z celého světa.
„Jsou tu blechy, mšice, klíšťata, tasemnice, motolice, ale i histologické řezy různých organismů, ryb, savců. Nejstarší vzorky jsou z padesátých let a pochází z celého světa, zejména z Evropy a z Kuby, ale i z dalších lokalit jako je Peru či Afghánistán, kde naši kolegové sbírali materiál,“ líčí parazitolog Roman Kuchta, který koordinoval vznik Mikrária.
To bude volně přístupné veřejnosti během otevíracích hodin recepce Biologického centra AV ČR ve všední dny od 8 do 17 hodin.
