Původně jste ohlásili, že do voleb půjdete ve spojení s TOP 09, to vydrželo jen několik měsíců. Proč?
O spojení s TOP 09 jsem na začátku ani nevěděl a nebyl jsem u prvních jednání. Domnívám se, že to byla snaha z Prahy, konkrétně od pana Jiřího Pospíšila (předseda strany TOP 09, pozn. red.), který hledal v regionech místní sdružení nebo politické strany, se kterými by se spojil a vytvořil blok proti nadvládě kolem hnutí ANO, myšleno v komunální politice. V průběhu několika měsíců jsme se oťukávali s komunitou kolem TOP 09 a zjistili, že máme některé podobné názory i volební programy. Tam nebyl problém. Ten nastal, a zde jenom spekuluji, protože jsem u toho opravdu nebyl, ze strany TOP 09, která měla určité personální požadavky. Původní dohoda zněla, že půjdeme tzv. zipovým systémem – tedy jeden kandidát od nás, jeden z TOP 09 a jim byla nabídnuta lídrovská pozice na magistrát. Můj názor je ten, že spolupráce skončila právě na těch personálních věcech, kdy TOP 09 měla jiné požadavky, než na kterých jsme se na začátku dohodli.

Jak se to stane, že se ředitel základní školy stane kandidátem na primátora, a dají se podle vás tyto pozice případně skloubit?
Já jsem byl trochu postaven před hotovou věc, protože původně měl být jedničkou někdo z TOP 09. Po krachu jednání, u kterého jsem nebyl, protože nejsem členem PRO Zdraví a Sport, spíše dlouhodobý podporovatel, jsem byl vedením strany osloven. Na rozhodování jsem měl velmi krátkou dobu, nebyla to moje ambice, abych se ucházel o post primátora, ale dal jsem za pravdu ostatním, že žádný vhodnější kandidát v řadách strany v tuto chvíli není. Jsem si dobře vědom, že je nemožné skloubit práci primátora a ředitele školy, takže bych se určitě musel jedné pozice vzdát. Ale nyní je předčasné říci, které, protože nemám rád silácké řeči, a rozhodnutí si nechám až na moment, kdy budeme mít před sebou výsledky voleb i případného povolebního vyjednávání.

Co jsou nejdůležitější body vašeho volebního programu?
Máme šest základních priorit a na každou stanoveného garanta. Jsou to většinou lidé, kteří se v dané oblasti dlouhodobě pohybují. První je pořádek, tedy pořádek všeobecně, protože mi přijde, že lidé si zvykli v Ústí žít ve špíně, a to není dobré, protože do budoucna sem nikdo nebude chtít přicházet a žít v zanedbaném prostředí. S tím souvisí bezpečnost, do některých lokalit města se lidé bojí chodit i přes den, bují tam drobná kriminalita, užívání návykových látek nebo popíjení alkoholu na veřejnosti. Myslím, že není jiná cesta, jak to omezit, než nulová tolerance k těmto drobným deliktům, protože se mohou rozrůst až do násilné kriminality. Na dalším místě je školství, většina lidí na naší kandidátce se ve školství pohybuje, proto je to pro nás důležitý bod. V Ústí chybí ucelená koncepce, jak na sebe od školek až po univerzitu mají jednotlivé instituce navazovat, tu my chceme přinést. Důležitý je i jejich vzhled, budovy zřizované někým jiným, než je město, jsou v mnohem lepším stavu než ty, co spravuje město. Ani tady není žádná dlouhodobá koncepce, spíš se řeší havarijní stavy. Dalším problémem je absence cílené podpory vzdělávání, protože se tu otevírají nůžky mezi elitními a periferními školami, ve kterých už učitelé ani nemají sílu učit, ale děti prakticky jen hlídají, aby se jim něco nestalo. Musíme ve všech školách podpořit učitele formou benefitů a zajistit, aby na školách byli k dispozici školní asistenti, speciální pedagogové nebo psychologové. Jak už máme v názvu, důležitá je pro nás i otázka sportu. V Ústí jsou takzvané preferované sporty, do kterých teče ročně několik desítek milionů korun, a nyní je otázkou, zda chceme podporovat pouze profesionální sporty, nebo ty peníze raději dáme na podporu pohybu všech dětí. Například chceme zajistit, aby sportovní kluby přicházely za dětmi do škol a tam s nimi sportovaly, aby se jim i rodičům otevřela školní hřiště a městská sportoviště, bez větších poplatků. Musíme si totiž uvědomit, že všeobecná pohyblivost se velmi zhoršuje, a my si musíme určit, zda je pro nás lepší posílat peníze na platy profesionálů, nebo je investovat do dětí a vytvořit tak širokou základnu sportujících. Neříkám, že chceme zastavit podporu vrcholového sportu, ale neměl by být jedinou a hlavní prioritou.

Body ve volebních programech hnutí a stran kandidujících v Ústí se docela shodují. Je těžké se odlišit a přilákat voliče?
Všechno je o lidech, kteří tu žijí. Máme sice zavedené značky, ale na komunální úrovni je to spíše o jednotlivcích, politické strany nejsou tak důležité. Proto my, jestliže uspějeme, jsme ochotni o koalici jednat s kýmkoliv, možná až na strany jako Čisté Ústí nebo SPD, protože jejich kandidáty ani neznáme a nikdy jsme je neviděli v žádných aktivitách pro město. Pozoruhodné je, že někteří lidé kandidují v každých volbách za jiné hnutí nebo stranu, a proto je otázka, zda lidé mají volit strany, nebo právě ty jednotlivce, kteří přinášejí městu dobré nápady. Jsem rád, že na naší kandidátce jsou lidé, kterým věřím, vážím si jich a něco již ve svém životě dokázali. Takže my nemůžeme nabídnout celorepublikově osvědčenou značku, ale kvalitní a zajímavé lidi.

Co považujete za nejpalčivější problém Ústí?
V první řadě určitě mediální obraz města, což se táhne již od kauzy ulice Matiční, který je velmi špatný. Dále fakt, že pokud do Ústí přicházejí noví lidé, jedná se většinou o takzvaně sociálně slabé. Vyloučené lokality se pomalu rozrůstají po celém městě. Jako velký problém se ukazuje vykupování celých domů i bytů na sídlištích různými spekulanty, kteří sociálně slabým cíleně určují vysoké nájemné, aby na něm díky státním doplatkům vydělali. To je problém v legislativě a i v tom samotném přílivu. Pokud tu budeme mít pouze ghetta, tak sem nedokážeme přilákat mladé lidi, nedokážeme, aby zde zůstávali absolventi z univerzity nebo sem přicházeli noví investoři.

Teď se hodně mluví o bezdoplatkových zónách, aby se do města už nestěhovali sociálně slabí. Je to podle vás dobré řešení?
Podle mě je to legislativně špatně vyřešené. Bezdoplatkové zóny by měly být zrušeny v celé republice, protože takhle přesouváme pouze problémy někam jinam, neřešíme je. Mnohé neziskové organizace vyloučené lokality spíše zneužívají pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů nebo z národních zdrojů pro činnosti, které ve svém důsledku problémy vůbec neřeší a celou situaci ještě více zhoršují. Pro zlepšení je potřeba legislativní změna na vládní úrovni, a jak už jsem řekl, tak nulová tolerance ke všem drobným deliktům. Pokud chceme, aby děti z vyloučených lokalit měly nějakou slušnou budoucnost, tak musíme nutně investovat do školství, zajistit asistenty, speciální pedagogy a školní psychology. Asi nepohneme s lidmi, kteří jsou dvacet let na sociálních dávkách, ale můžeme působit právě na jejich děti, protože tam vidím tu možnost k nápravě stavu. Musí tu být nějaký speciální program pro vyloučené lokality, tady inkluze nepomůže.

Má podle vás Ústí nad Labem potenciál stát se krásným pro turisty i jeho občany?
Jako škola máme spoustu mezinárodních programů, jezdí k nám žáci i učitelé z různých zemí světa a kdokoliv přijede, obdivuje zejména okolí města. Například lanovka na Větruši a samotný výhled na město se líbí opravdu všem. Potenciál má i zoologická zahrada, která není v úplně dobrém stavu. Nedávno jsem navštívil v USA zoo v San Diegu a viděl jsem zajímavá řešení pro zvířata i návštěvníky, ale bez jasné podpory města se stav těžko zlepší. Je tady univerzita, Ústí je spojnicí mezi Prahou a Drážďany, krásná příroda okolo, podle mě má naše město obrovský potenciál, který není dostatečně využitý. A je to škoda hlavně pro ty, kteří tady nechtějí jen přežívat, ale chtějí žít plnohodnotně své životy v Ústí nad Labem.