Když v dubnu ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že post ředitele Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) opustí Martin Pavlík, zaměstnanci si přáli, aby do čela usedl člověk, který zná tamní poměry. Zařízení se totiž dlouhodobě potýká s obrovskými dluhy přesahujícími miliardu korun, kvůli nimž muselo vedení za poslední roky seškrtat okolo 150 úvazků.

O to více personál podle zdrojů MF DNES šokovala zpráva, že výběrová komise na místo ředitele doporučila právě Michala Pohanku, který jí už šéfoval v letech 2002 až 2005. Za jeho vedení totiž dluh narostl o půl miliardy a nevalně skončila i jeho politická kariéra, kdy jako poslanec „přeběhl“ z ČSSD a umožnil vznik druhé vlády Mirka Topolánka z ODS.

„Je naprosto bizarní, aby se ředitelem stal člověk, který má na současné neutěšené situaci ve svatoanenské nemocnici značný podíl. Když odcházel z ředitelského křesla, byli jsme jenom rádi,“ komentoval Pohankovu nominaci jeden z dlouholetých zaměstnanců FNUSA.

„Popravdě nevíme, co si o tom myslet,“ přidal se další, také pod podmínkou anonymity.

Pohankovo počínání v minulosti i jeho aktuální nominaci kritizují také známé osobnosti ze zdravotnictví.

„Kontroverze vyvolával také jako náměstek ministra zdravotnictví. Například společnosti Diag Human pomohl ve sporu se státem ohledně zakázky na krevní plazmu, protože svým podivným dopisem de facto uznal její nároky,“ vytýká i po letech Pohankovi někdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt, který o doporučení výběrové komise informoval ve Zdravotnickém deníku.

Bývalí kolegové mě oslovili, abych se přihlásil, říká Pohanka

Pohanka dostal dvanáct hlasů, bývalý generální ředitel společnosti Agel Ján Dudra čtyři a psycholožka Zuzana Spurná, která ve FNUSA pracuje přes 20 let, jeden hlas.

Pohanka tvrdí, že si přihlášku podal poté, co ho oslovili bývalí kolegové z FNUSA. „Když se ředitelem nestanu, žádná tragédie to pro mě nebude,“ uvedl pro MF DNES lékař, který nyní pracuje jako sexuolog ve Fakultní nemocnici Brno a působí také jako soudní znalec.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se nakonec rozhodl výběrové řízení zcela zrušit a vypsat nové. „Přihlédnu-li i k tomu, že pan Pohanka již jednou nemocnici vedl a bohužel ne s valným výsledkem, což se podepsalo na její ekonomické kondici, jeho jmenování by bylo pro nemocnici špatným rozhodnutím,“ uvedl ministr.

Pokud by ho jmenoval, chtěl se Pohanka mimo jiné zaměřit na Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), jež pod nemocnici spadá.

U jeho zrodu Pohanka na počátku 21. století stál, za což si už tenkrát vysloužil kritiku od řady odborníků v čele s uznávaným brněnským kardiochirurgem a transplantologem Janem Černým. Ten tvrdil, že se Pohanka v projektu tak zhlédl a neustále ho nafukoval, až nemocnici „nasekal“ již zmiňované dluhy.

„Nemocnice byla zadlužená historicky. Jde o dlouhodobý problém, my jsme jen pokračovali v nastaveném trendu. Nemocnice prostě nedostávala od pojišťoven adekvátní platby za provedené výkony. A určitě dluh tenkrát nebyl v takovém stavu jako později. Zakročit muselo ministerstvo zdravotnictví, které svatou Annu spolu s dalšími nemocnicemi oddlužilo,“ brání se Pohanka.

Teď plánoval navázat na dobré kroky, které se v posledních letech podařily – zdokonalovat domluvu s ministerstvem a pojišťovnami a také zlepšit vykazování zdravotnických výkonů, aby za ně přicházelo adekvátní ohodnocení. Znovu chce navíc prohloubit spolupráci s americkou klinikou Mayo, na čemž měla být postavená prestiž ICRC.

Kritiku vůči Pohankovi mírní ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, který byl členem výběrové komise a v roce 2005 po něm dokonce převzal vedoucí místo ve FNUSA.

„Z kandidátů, kteří se výběrového řízení zúčastnili, byl tím nejvhodnějším. A co se týče dluhu svatoanenské nemocnice, jde o složitou problematiku, kterou ovlivnilo několik historicky daných faktorů,“ poznamenal Kraus. Podle končícího ředitele FNUSA Pavlíka je zase výhodou, že Pohanka situaci nemocnice dobře zná.