Radnice cupují nový územní plán, vadí jim zástavba zeleně i vysoké domy

  19:50
Od června mohou lidé i radnice připomínkovat návrh Metropolitního plánu. Městským částem nejvíce vadí možnost zastavět zeleň, zahušťování výstavby a budovat domy vyšší než jejich okolí. Mezi nejhlasitějšími kritiky je Praha 5, která podala téměř 500 výtek. Radnici se nelíbí zejména lanovka na Dívčí hrady.

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Třicet dní, které zásadně ovlivní, jak se bude hlavní město rozvíjet v příštích dvou desítkách let. Metropolitní plánování se ve složitém procesu vzniku aktuálně dostává do zlomové fáze: po dubnovém zveřejnění kompletního návrhu se v polovině minulého týdne rozběhla lhůta třiceti dní, kdy k němu může veřejnost podávat nejrůznější připomínky. A stejnou možnost mají i jednotlivé radnice, které už avizují, že se jim strategický dokument v mnoha ohledech nelíbí a budou žádat zásadní úpravy.

Praha a územní plán

  • V současnosti se město stále řídí územním plánem z roku 1999. Návrh nového územního plánu vypracovával Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) několik let.
  • Letos v květnu IPR vyslal do ulic mobilní kontejner, ve kterém měla veřejnost možnost detailně se s Metropolitním plánem seznámit. Plán je rovněž vystaven v Centru architektury a městského plánování (CAMP). 
  • Podle IPR je zájem lidí seznámit se s plánem obrovský. IPR předpokládá, že přijde několik desítek tisíc připomínek. 
  • Připomínky bude vypořádávat magistrátní odbor územního rozvoje a IPR. Ty, které uznají, zapracují do aktuální verze plánu.
  • Významnou roli mají také městské části. Ty mohou podávat takzvané zásadní připomínky, které budou mít výraznější váhu a o jejichž vypořádání bude rozhodovat pražské zastupitelstvo.
  • Aktuální návrh územního plánu mimo jiné nastiňuje, kde konkrétně by mohla vyrůst nová zástavba, kudy mají do budoucna vést dopravní stavby a kde budou zachovány parky a další zeleň.
  • Cílem plánu je podle jeho autorů především ukončit rozšiřování výstavby do okolní krajiny a směřovat výstavbu prioritně do transformačních území uvnitř města.
  • Podle stavebního zákona by měl nový územní plán začít platit nejpozději 1. ledna 2023.

Velmi kritická je zejména nejlidnatější městská část Praha 4. „Metropolitní plán v současném návrhu ohrožuje zeleň ve všech podobách a jako starosta nesouhlasím ani se stavbou Dvoreckého mostu vedoucího do Jeremenkovy ulice, který by vytvořil zkratku k Jižní spojce a učinil Jeremenkovu neobyvatelnou,“ uvádí například starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (Trojkoalice/Zelení). Podle něj musí být ochráněny městské parky, aby se z nich nestaly zastavitelné plochy.

Další námitka Prahy 4 poukazuje na to, že dokument navrhuje stavět na Pankrácké pláni objekty až do výšky 160 metrů, přitom organizace UNESCO doporučuje výškovou hladinu pouze do 70 metrů. Radnice bude podávat celkem 49 obecných připomínek k textové části návrhu a další téměř tři stovky ke konkrétním lokalitám.

Výhrady předkládá i Praha 10. Zabránit hodlá třeba stamilionovému projektu překladiště v Malešicích, který by podle ní do oblasti přivedl extrémní dopravní zatížení. 

„Samozřejmě je to jedna ze zásadních připomínek, které k návrhu máme, stejně tak jako nesouhlasíme s dopravním propojením oblasti Slatin s Jižní spojkou přes železniční trať do lokality V Korytech, i to by tuto lokalitu zatížilo tranzitní dopravou,“ jmenuje radní pro územní rozvoj Bohumil Zoufalík (Nezávislí pro Prahu 10). Městská část nesouhlasí ani s možností výstavby šestipodlažních objektů v západní části Bohdalce a se stavbami v lokalitě u metra Strašnická, které mají být ještě o dvě patra vyšší.

Proti zahušťování zástavby

Prahu 2 s výjimkou velkých parků pokrývají už dnes bloky bytových domů téměř celou a tamní radnice se obává, aby s novým plánem nepřišla další stavitelská vlna. „Nesouhlasíme s přehnaným zahušťováním zástavby ve stabilizovaném území centra,“ říká místostarosta Prahy 2 pro oblast územního rozvoje Václav Vondrášek (ODS). Městská část také požaduje ochranu vnitrobloků a v nich zvyšování podílu zeleně, nebo naopak snížení individuální automobilové dopravy na svém území, což mají zajistit nové dopravní stavby v jižní části Prahy. Zásadní připomínka Prahy 7 se týká požadavku na úpravu rozsahu protipovodňové ochrany, aby v ohrožených územích nebylo možné stavět více, než je už nyní povoleno. Další výhrady se podle radní pro územní rozvoj Lenky Burgerové (Praha 7 sobě) vztahují k navrhované výškové regulaci zástavby. Novostavby by podle ní neměly převyšovat stávající domy v okolí.

Žižkov žádá metro

Jednou z priorit, které hodlá prosadit do Metropolitního plánu třetí městská část, je prodloužení linky metra D až na Žižkov. „Bude to důležité pro rozvoj této části, neboť například na území Nákladového nádraží Žižkov v budoucnu vznikne několik tisíc bytů. Zároveň takové řešení uleví přetížené povrchové dopravě,“ je přesvědčen místostarosta pro územní rozvoj Prahy 3 Tomáš Mikeska (STAN). Radnice také preferuje při dostavbě chybějící východní části vnitřního Městského okruhu variantu s tunely.

Hned několik oblastí je nepřijatelných v připravovaném územním plánu pro Prahu 9. Zejména se jedná o zastavitelnost a zrušení menších parčíků, které nyní slouží pro odpočinek obyvatel. „Městská část chce mít jistotu, že tyto zelené plochy zůstanou i nadále plochami zelenými, tedy že na nich nebude možné nic postavit,“ žádá garance místostarosta Marek Doležal (TOP 09). Také podle něj návrh Metropolitního plánu nedostatečně řeší otázku výškové regulace nových budov a dále veřejnou vybavenost, zejména školy, kterých je v oblasti dlouhodobě nedostatek, nebo problematiku cyklotras.

V mnoha ohledech kritická je i Praha 5. Její zastupitelstvo schválilo podání neuvěřitelných 467 připomínek. Mezi jinými se jí třeba nelíbí návrh lanovky z Radlického náměstí na Dívčí hrady.

Požadavek na záruky dostatečného podílu občanské vybavenosti a služeb v rozvojových územích, kde budou vznikat nové byty, vznáší Praha 12. Ta podle architekta městské části Michala Pajskra bude chtít v plánu vymezit také novou větev metra D z Nových Dvorů až na Sofijské náměstí v Modřanech nebo nové tramvajové tratě do Komořan. IPR odhaduje, že se mu od jednotlivců, občanských iniciativ i radnic sejde až několik desítek tisíc připomínek. Kolik jich společně s magistrátním odborem územního rozvoje vyhodnotí kladně a do Metropolitního plánu zanese, jasné není.

„Nerozumíme také opomenutí prodloužení tramvajové trati z Radlic do Jinonic pro obsluhu obyvatel vznikající městské zástavby. Za necitlivé považujeme zásahy do stávající městské zeleně s výrazným potenciálem, jako je Motolské údolí či park Kavalírka, a nepochopitelné je i to, že plán opomenul zajistit funkci přístavu v prostoru mezi Císařskou loukou a smíchovským břehem,“ upozorňuje starosta městské části Pavel Richter (TOP 09).

Městské části však mají v rukou ještě jeden instrument, kterým mohou dosáhnout svého. Mají právo podávat takzvané zásadní připomínky, o jejichž vypořádání rozhodne pražské zastupitelstvo.