„V 50. a 60. letech se hydrometeorologické aktivity řídily centrálně z Prahy. Rostly ale požadavky místních úřadů a institucí i objem měření,“ líčí důvody vzniku pobočky v roce 1968 nynější ředitel Dušan Židek.

V Ostravě se scházejí hydrologická, klimatologická a meteorologická data i údaje o stavu ovzduší Moravskoslezského, většiny Olomouckého a části Zlínského kraje. „Staráme se o sběr dat, vytváření databází, posudkovou činnost i krizové řízení,“ upřesnil Židek s tím, že pobočka přinesla především komplexnost.

Novinkou se tak na Ostravsku stalo třeba sledování ovzduší. Naopak na předchozí aktivity se navázalo v hydrologii. „První systematická měření v regionu sledovala srážky. Jsou z roku 1893 ze srážkoměrných stanic, jež vznikaly v povodí Odry,“ dodal ředitel.

Technická revoluce v 90. letech

Desítky let meteorologové pracovali s manuálními a mechanickými přístroji, pro záznam využívali papírové výkazy i registrační pásky a data shromažďovali v měsíčním cyklu. Hlavní roli v jejich práci hrály papír, tužka a kalkulačka.

Revoluci přinesla 90. léta. Manuální měřicí stanice nahradily automatické a údaje jsou k dispozici téměř v reálném čase či s malým zpožděním. „Jako výzkumný ústav využíváme nejmodernější technologie,“ sdělil Libor Černikovský, náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii.

To se týká nejen klimatu. „I data o ovzduší jsou na internetu maximálně s půlhodinovým zpožděním,“ dodal náměstek pro ochranu ovzduší Jan Macoun.

Ústav spustil i dvě mobilní aplikace ČHMÚ a ČHMÚ+. Přinášejí předpovědi, údaje o srážkách, hydrologii a ovzduší i výstrahy. „Liší se mírou detailů informací. Stáhlo už si je na 150 tisíc lidí,“ upřesnil generální ředitel ČHMÚ Mark Rieder.