Když Dopravní podnik města Brna potřeboval nakoupit elektrickou energii, musel, jak mu velí zákon, vypsat veřejnou soutěž. Do ní se přihlásila další městská firma – Teplárny Brno, která mu tuto službu mohla poskytnout, ale o 400 tisíc ji přetlačila firma Lumius. Dopravní podnik tak sice za elektřinu zaplatil o něco méně, ale město tak přišlo o zakázku za sto milionů korun.

To by se do budoucna stávat nemělo. Městské firmy si totiž budou moci zadávat obchody přímo. Umožní jim to nová forma městského koncernu, kterou po bouřlivé diskusi odhlasovali v úterý brněnští zastupitelé.

„Nepůjde o žádné omezování firem, ale o jejich větší zapojení do rozvoje města. Dříve se staraly jen o svůj zisk, teď budou muset více respektovat jeho zájmy,“ řekl brněnský radní Pavel Staněk (ANO), který je koordinátorem příprav nového uspořádání.

Během podzimu se devět městských firem (viz box) přemění na společnosti akciové ve stoprocentním vlastnictví města. Koncern se tak se svými pěti tisíci zaměstnanci stane největší „firmou“ v regionu, kterou ročně proteče devět miliard korun.

Kvůli koncernu už jednou hrozil rozpad koalice

Řídicím členem koncernu bude rada města, která bude vydávat koncernové pokyny a k ruce bude mít i poradní koncernový výbor se zastoupením všech společností. Investice nad 50 milionů korun musí schvalovat zastupitelstvo.

O koncern se ale před hlasováním mezi opozicí a koalicí strhla bitva. „Je to ovládnutí městských firem úzkou skupinou lidí,“ kritizoval například Petr Kratochvíl z ODS.

Do rozhodování se může promítnout i případná politická krize, kdy si zastupitelé mohou vzít firmy jako rukojmí pro prosazení některých svých požadavků. O jak výbušné téma jde, se ukázalo při přípravě koncernu, kdy radní za KDU-ČSL Klára Liptáková návrh ANO odmítla a hrozilo, že se koalice rozpadne. Nakonec to byla Liptáková, kdo loni rezignoval na post náměstkyně primátora. Proti koncernu hlasovala i v úterý.

Podle dalšího opozičního zastupitele a bývalého primátora Brna Romana Onderky z ČSSD tím město přenese na zastupitele obrovskou odpovědnost a riziko trestního stíhání. „Budou rozhodovat o obrovských částkách a přitom budou mít omezené informace. Musí se spolehnout na doporučení rady, výboru nebo valné hromady. Proniknout do hospodaření nějaké společnosti trvá minimálně rok, u těch složitějších až tři roky,“ varoval Onderka.

Koncern může být méně transparentní, upozorňuje analytik

Podle radního Staňka to žádné riziko pro zastupitele není. „Zastupitelé dostanou informace na stůl a nemusejí se po nich pídit podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím,“ oponoval. Za výhodu považuje i to, co opozice pokládá za demotivující – a to je šance vykrývat momentální finanční „díry“ v rozpočtech společností. Bude totiž možné navzájem půjčovat volné peníze.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy může vznik koncernu městských firem napomoci Brnu vylepšit hospodaření, protože zahrnutí firem pod jeden celek odbourá duplicity a naopak umožní využít kýžené synergie.

„Na druhou stranu koncern může při společensky nežádoucím manažerském uchopení vykazovat nižší transparentnost, a tedy stále nedostatečné, ne-li ještě zhoršené hospodaření s veřejnými penězi a majetkem města,“ uvedl Kovanda k projektu, který ještě v žádném jiném českém městě nefunguje.