Součástí sociálního bydlení je i tzv. prostupné bydlení, jež je spojeno se souběžným poskytováním terénních sociálních služeb lidem s tak nízkými kompetencemi, které jim znemožňují si za běžných podmínek bydlení udržet.
„Zjednodušeně řečeno, sociálním bydlením chceme primárně vyjít vstříc lidem, kteří třeba nemají na vysoké vstupní kauce u soukromých pronajímatelů nebo narážejí na přemrštěné nájmy. Mnohé z nich také soukromí majitelé z nejrůznějších důvodů odmítají nebo přímo diskriminují. Liberec má po dlouholeté nekoncepční privatizaci ve vlastnictví asi 7 % původního bytového fondu, tedy kolem 1200 bytů, a s tímto množstvím si nemůže nadále dovolit poskytovat byty například žadatelům s běžnými příjmy, kteří nemají problém se na trhu s byty uplatnit sami,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, kulturu, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr. Sociální bydlení by tak mělo takřka výlučně pamatovat zejména na specifické skupiny obyvatelstva – jednotlivce či rodiny s nezletilými dětmi bez bydlení, ohrožené ztrátou bydlení, žijící v nevyhovujících podmínkách, s nízkými příjmy, se zdravotním znevýhodněním, sociálně vyloučené a ohrožené sociálním vyloučením, seniory aj.
Nová bytová koncepce (www.liberec.cz/files/vizitky_prilohy/ramec-soc-bydleni-verejny.pdf), kterou připravil rezort sociálních věcí, zahrnuje mj. systém prostupného bydlení, novelizovaná pravidla přidělování bytů na sociální bázi (sociální bydlení), aktivní přístup v oblasti komerčních ubytoven, ale třeba i sezónní projekt pro lidi bez přístřeší. „Definujeme ale i nový proaktivní přístup k nájemníkům, kteří se třeba nenadále zadluží a nejsou schopni dočasně hradit nájemné, aby se výpověď z nájmu stala až krajní možností. To ale v žádném případě neznamená, že rezignujeme na úsilí získávat maximum z pohledávek města za bydlení,“ uvedl náměstek Langr.
Prostupné bydlení – jde o třístupňovou formu bydlení (krizové, tréninkové a sociální bydlení) spojenou s poskytováním sociálních služeb pro jedince s žádnými nebo nízkými kompetencemi. Krizové bydlení je realizováno v rámci nízkoprahových zařízení (noclehárna, azylové domy, dům na půl cesty, ubytovny pro matky s dětmi), které kombinují pobytovou a terénní sociální službu a jsou spojeny s intenzivní sociální prací. Tréninkové bydlení se již odehrává v městských bytech jako krátkodobé nájemní bydlení a slouží ke stabilizaci životní situace. Nájemník musí mít mj. perspektivu stálého zaměstnání, aby byl schopen si bydlení udržet. Kontakt s poskytovatelem terénní sociální služby je v tomto stupni nadále oboustranně velmi intenzivní. Sociální bydlení jako třetí stupeň je pak již určeno klientům s dostatečnými kompetencemi, které umožňují postupné ukončování sociální služby a přechod k dlouhodobému běžnému nájemnímu bydlení, popř. odchod do soukromého bytového sektoru. V rámci prostupného bydlení může klient postupovat mezi stupni směrem nahoru i dolů, vždy záleží na jeho schopnostech, kompetencích bydlení si udržet a na dalších okolnostech, jako je například spolupráce s poskytovateli sociální služby.
Pravidla přidělování bytů – novela dokumentu vymezuje celkem tři hlavní kategorie bytů (sociální byty, byty určené organizacím, ubytování nízkého standardu), v jejichž rámci umožňuje takřka výlučně pracovat se specifickými skupinami klientů (viz výše). Pravidla jsou založena na empirickém hodnocení žádostí, které je v kompetenci humanitní komise.
Komerční ubytovny – cílem je na jedné straně aktivní komunikace s provozovateli ubytoven, na druhé straně maximální snaha o kontrolu ubytoven a jejich mnohdy nekalých praktik. „Ve spolupráci s orgány státní správy chceme zahájit intenzivní kontroly komerčních ubytoven, abychom se pokusili výrazně zlepšit život jejich klientů. Chceme také jednat s úřadem práce o možném zastropování výše dávek hmotné nouze, na nichž jsou klienti ubytoven závislí, abychom regulovali byznys s chudobou. V neposlední řadě chceme zkusit zavést jakousi místní certifikaci ubytoven – ty s uděleným certifikátem by se mohly stát partnerem města třeba u projektu prostupného bydlení,“ řekl náměstek Langr.
Sezónní projekt – humanitární projekt bude určen pro lidi bez přístřeší (kvalifikovaným odhadem 170 lidí) po dobu mimořádně nepříznivých klimatických podmínek v zimním období, kdy nedostačují kapacity azylových domů (celkem asi 50 lůžek). Cílem je poskytnout krátkodobé přístřeší, základní stravu a humanitární služby, a zabránit tak komplikovaným onemocněním, nebo i ztrátám na životech.
