První mešita v Česku slouží 20 let, lidé v okolí už si na ni zvykli

  7:00
První mešita postavená v České republice si minulý týden připomněla dvacet let od svého otevření. Nenápadnou budovu, která splývá s okolní sídlištní výstavbou, dostavěli v roce 1998 v ulici Vídeňská v Brně.

Brněnská mešita na Vídeňské ulici | foto: Monika TomáškováMAFRA

Stavba nemá minaret – věž, z níž se věřící muslimové svolávají k modlitbám – především kvůli protestům občanů a vedení města. Poznávacími znameními jsou zelená mozaika s arabským náboženským nápisem nad hlavním vstupem a mírné pootočení budovy oproti sousedním stavbám tak, aby směřovala k Mekce.

Při desátém výročí mešity brněnští muslimové rozdávali růže a balonky, letos však Islámská nadace žádné oslavy nechystala. „Nemáme v plánu nic slavit. Možná něco připravíme na pětadvacáté výročí, pokud bude příznivější situace,“ říká člen vedení Islámské nadace v Brně Assem Atassi.

Momentálně podle něj není společnost příznivě naladěna ohledně tématu islámu. „Většinou se slaví deset a následně pětadvacet let, takže jsme to letos nevnímali jako důvod k oslavě,“ doplňuje.

V uplynulých letech se museli muslimští věřící u mešity potýkat s projevy vandalství nebo zneuctění jejich víry. „Mezi nejvýraznější patří případ z roku 2013, kdy neznámý pachatel umístil před dveře hromadu vepřových kostí a kliku pomazal sádlem,“ uvádí mluvčí jihomoravské policie Andrea Cejnková.

Jednalo se o urážlivý projev nesouhlasu, protože islámské náboženství považuje prasata za nečistá. „Naposledy v roce 2015 jsme pak řešili dva případy – rozbití oken železnými tyčemi a polití fasády motorovým olejem,“ dodává Cejnková a upřesňuje, že v poslední době žádné zásadní útoky policie nezaznamenala.

Komunita věřících se rozrostla, kapacita zůstala stejná

Vypadá to, že i přes přetrvávající vlnu islamofobie v Česku se situace okolo mešity uklidnila a obyvatelé si na ni zvykli. „Obecně až na nějaké výjimky bylo těch dvacet let poměrně klidných. S přijetím okolí jsme nikdy neměli problém, jenom před samotnou stavbou mešity byly nějaké protesty,“ hodnotí Atassi.

Uvedené případy se podle něj vždy pojily s nějakou událostí ve společnosti a negativními zprávami v médiích, například ohledně migrační krize. „Obecně je ta situace v pohodě, nějaký ten útok vandalů se prostě bohužel občas stává,“ doplňuje odevzdaně Atassi.

Hlavní problém, který momentálně musí v brněnské mešitě řešit, se týká její kapacity. Prostor je totiž koncipován jen asi pro stovku věřících.

„Komunita se od založení rozrostla. Lidí, kteří přicházejí alespoň jednou týdně, je asi 150 až 200,“ vysvětluje Atassi a doplňuje, že v Brně je především hodně pracovníků ze zahraničních firem, kteří jsou z muslimských zemí. Snahy o rozšíření svatostánku však město před devíti lety zamítlo.

Několik stovek návštěvníků se přišlo podívat na dny otevřených dveří, které muslimové pořádali spíše na počátku fungování. Brněnskou mešitu v minulosti navštěvovaly i školy, pro které členové nadace připravili výklad nebo diskusi.

„V posledních letech je těchto aktivit méně, ale pořád je prostor otevřený pro veřejnost. Z principu jsme rádi, když se i nevěřící lidé přijdou podívat nebo se na něco zeptat,“ zve Atassi. Má-li někdo zájem o výklad, stačí se podle něho dopředu domluvit.

Před mešitou si muslimové pronajímali sály

Při úplně prvním otevření před 20 lety přivítal návštěvníky tehdejší předseda Islámské nadace Hani Baloush. „Než jsme to tady otevřeli, museli jsme se scházet v pronajatých sálech restaurací a ve společenských klubech na kolejích. Teprve v mešitě máme vše, co k obřadu potřebujeme,“ uvedl tehdy.

Modlitby se totiž mají provádět pětkrát denně, tedy za svítání, v poledne, mezi polednem a západem slunce, těsně po západu slunce a dvě hodiny po něm, a pro většinu muslimů, kteří se ocitli daleko od vlasti, jde o jediný způsob spojení s Bohem.

Před dvěma lety navštívil brněnskou mešitu tehdejší americký velvyslanec Andrew Schapiro a sešel se zde s předsedou Ústředí muslimských obcí v Česku Muneebem Hassanem Alrawim, jenž i pro něho znovu zopakoval, co tvrdil od počátku fungování mešity: „Ideálem je integrovat se do společnosti a stále přitom dbát na svoji identitu.“

Duchovních stánků pro muslimy lze nyní u nás najít víc, například v Praze, Teplicích, Hradci Králové nebo v Kolové u Karlových Varů. V roce 2011 se k islámu přihlásilo 3 358 lidí, podle odhadů se však počet muslimů v Česku pohybuje mezi 10 až 20 tisíci. Většina z nich je z tradičně muslimských zemí, jen malá část jsou čeští konvertité.

Autoři: