Na pláži u Milady vyrostl meloun, lidé srší nápady na další pěstování

  13:52
Na pláži u jezera Milada v Chabařovicích na Ústecku vyrostl vodní meloun. Planá rostlina vzešlá zřejmě z odhozeného semínka se objevila jen kousek od stánku, kam lidé chodí pro pivo. Někteří návštěvníci pláže žertují, že když se melounu tak dobře daří, zasejí nebo zasadí i další zeleninu a ovoce.

„Melounu na pláži jsem si nikdy nevšiml, a to i přesto, že tudy chodím pro pivo. Je dobře, že ho nikdo nezničil,“ pozastavil se nad rostlinou jeden z návštěvníků. A poznamenal: „Asi tady ode dneška budu zahazovat pecky.“

Fotogalerie

Vodní meloun u rekultivačního jezera vytvořeného v bývalé těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice není zdaleka jedinou rostlinou, jejíž výskyt příjemně překvapuje kolemjdoucí.

„Kousek odtud rostly slunečnice, ty však posekali. To je škoda, slunečnice jsem dokonce i zaléval,“ posteskl si muž na pláži.

„Zasadíme tady třeba okurku. Já tu zase budu zahazovat broskve,“ předhánějí se rekreanti v nápadech, co by mohli u vodní plochy pěstovat.

Meloun původně pochází z oblastí subtropické Afriky, odkud se později rozšířil do Asie, pak do Středomoří a dál na sever. Vodní melouny se dají pěstovat také na území Česka, daří se jim hlavně v teplejších lokalitách převážně vinařských oblastí.

Jezero Milada

Plocha: 252,2 hektaru

 Délka: 3,2 kilometru

Šířka: 700 metrů

Objem vody: 35,6 mil. m³

Hladina: 145,7 m n. m.

Průměrná hloubka: 15 m

Max. hloubka: 24,7 m

Jsou náročné na teplo, nesnášejí kolísání teplot, dlouhé srážky a silný vítr. Hlavně potřebují hodně vody, té je u Milady dostatek.

Jezero leží kilometr od okraje Ústí nad Labem. Vzniklo přeměnou z uhelného Lomu Chabařovice, kde se těžilo uhlí v letech 1977 až 2000.

Milada má plochu 252 hektarů (asi o 30 hektarů méně než Máchovo jezero) a maximální hloubku 24 metrů, což je pro srovnání výška osmipatrového paneláku.

Jméno Milada pochází od historického jména dolu, protože kníže z Chlumce, který na Ústecku těžil, byl zvyklý pojmenovávat důlní díla po ženách.

Koryto řeky ve Svitavách zaplevelila rajčata

Pláž u Milady není jediným místem, kde překvapila nezvyklá úroda. Třeba koryto řeky Svitavy loni dokonce až začátkem listopadu připomínalo rajčatovou plantáž. Rostliny vyrašily mezi velkými „šutry“ na břehu regulovaného toku v centru Svitav a v nezvykle teplém podzimním počasí na nich dozrávaly plody.

Kde se v řece rajčata vzala, nikdo přesně neví. Zřejmě se však jejich semena dostala do koryta spolu s kameny a hlínou, kterou stavební firma vozila z prostranství nedaleko zahrádkářských kolonií.

Autor: