Čím se živí? Co když zaútočí? Otázky a odpovědi k medvědům v Beskydech

  15:10
Když před pár dny odborníci úspěšně uspali v Beskydech medvěda, aby mu nasadili monitorovací obojek, zjistili, že se jedná o zhruba tříletou samici. Podle Františka Jaskuly z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR není vyloučené, aby se tu medvědice usadila. MF DNES připravila deset otázek a odpovědí týkajících se medvědice a medvědů obecně, v Beskydech jich totiž může být víc.

1Mohla by medvědice vyvést v Beskydech mladé?

Nejdříve by musela narazit na vhodného samce. Občas se do Beskyd nějaký jedinec ze Slovenska zatoulá. Spíše by byl pro samici problém najít před zimou odlehlé a klidné místo s vhodným brlohem. Takových je tu málo. Naposledy byla medvědice s potomstvem spatřena u Velkých Karlovic v 80. letech minulého století.

2Medvědici jsou 3 roky. Kdy dospěje, kdy může mít mladé?

Medvědi dospívají ve 3. až 6. roku života. Páří se asi od května do července. Mláďata, obvykle dvě až tři, se rodí mezi prosincem a únorem. Kvůli péči o mláďata se samice rozmnožuje nejdřív každý druhý rok.

3Čím se medvěd živí? Kdy spí?

Fotogalerie

V evropských podmínkách se medvěd z 60 až 80 procent krmí larvami brouků, kuklami mravenců a jiným hmyzem, rád se pase na čerstvé trávě a pupenech rostlin, na podzim se živí hlavně lesními plody, borovicovými semínky či bukvicemi. A miluje med. Zjara medvědi konzumují zdechliny zvířat uhynulých v zimě. Loví výjimečně. Ze zimního spánku už se medvědi probudili. Mimo něj bývají aktivní ve dne, v blízkosti lidí přejdou k nočnímu způsobu života.

4Proč odebrali ochránci samici DNA?

Chtějí zjistit, jedná-li se o tutéž šelmu, která byla od podzimu mnohokrát spatřena. I proto, že se nebála přiblížit k obydleným lokalitám, je třeba její pohyb sledovat. Může se ale ukázat, že do odchytové klece vešla a obojek dostala zcela jiná medvědice.

5Někteří lidé se návratu medvěda do Beskyd bojí. Právem?

U dané medvědice se podle Jaskuly nikdy při střetu s člověkem neobjevily známky agrese. Nejnebezpečnější je pro člověka samice s mláďaty a toho se zatím bát nemusíme.

6Jak se vyhnout střetu s medvědem?

Nevyhledávat ho pro pořízení záběrů. Na portálu Šelmy, který spravuje Hnutí Duha, je soubor doporučení. Stojí v něm: držet se rušnějších turistických tras. V hustší vegetaci dávat o sobě vědět třeba poklepáním klackem na stromy. Nenechávat na odpočívadlech a v okolí sídel zbytky potravy.

7Jak se zachovat při setkání s medvědem?

Pokud o vás neví, tiše odejít. Když vás zaznamená, většinou hned uteče. V opačném případě – nepřibližovat se, nedívat se do očí, mohl by to považovat za záměr k útoku. Neodhánět ho, nevykřikovat, nemávat rukama. Raději se odvrátit a předstírat, že ho nevidíte, klidně mluvit a pomalu se vzdalovat. Kdyby vás přesto sledoval, něco upustit na zem a odpoutat tak jeho pozornost.

8Co když medvěd zaútočí?

Ideální je kleknout si, sbalit se do klubíčka, rukama si chránit krk, lokty dát ke kolenům. Dokud medvěd neodejde, nehýbat se. Útok často jen předstírá, a pokud se mu nikdo aktivně nebrání, ztratí zájem.

9Proč je dobré mít v Beskydech velké šelmy?

Zasahují do populací divokých kopytníků, redukují jejich počet. Přemnožená zvěř spásá mladé stromky a okusuje sazenice, čímž brání obnově lesa. Kořistí bývají slabé a nemocné kusy, šelmy tak rovněž zamezují šíření mnohých chorob.

10Říká se, že velké šelmy potřebují divočinu. Je to tak?

Ne. Šelmy divočinu nepotřebují. Překvapivý výskyt medvěda v roce 2002 v průmyslové oblasti u Orlové naznačuje, že i medvědi jsou schopni bariéry civilizace překonávat.