„Černá zvěř se tam opravdu koncentruje v nezvykle velkém počtu,“ potvrzuje Václav Tomášek z chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Hospodář Šimeček má podezření, že divoká prasata nájemci do honiteb schválně lákají, aby je pak mohli lovit. Potřebujeme, aby odpovědné strany, vlastníci i nájemci honiteb, s tím konečně začali něco dělat,“ upozorňuje Šimeček.

Ochránce přírody Tomášek však podezření nesdílí. Naopak je přesvědčený, že černá zvěř se z hor do nížin stěhuje bez přičinění člověka.

„Navíc návnady, čili hromada krmení v určitém místě, slouží naopak k snadnějšímu odlovu většího počtu prasat. Divočáci škodí, vyrývají sazenice a jsou schopni ulovit a sežrat malé kolouchy a srnčata. Ve Starých Hamrech a okolí přibylo od loňska více než padesát procent černé zvěře,“ konstatuje Tomášek.

Místostarosta Starých Hamrů Rudolf Franta mluví i o riziku střetu s bachyněmi, které se na jaře starají o mláďata. 

„Turisté se bojí plachého medvěda, ale bachyní je hodně a jsou nebezpečnější. Pokud vycítí, že jsou selata v ohrožení, budou je urputně bránit. Člověka nejen zastraší, ale i napadnou,“ upozorňuje místostarosta, profesí lesník.

Ochranáři doufají, že stavy divočáků vrcholí a už neporostou. „Jde o lokální problém, protože kousek dál na Bílé už tomu tak není. Ale obdobně řádí černá zvěř na katastru Čeladné okolo Kněhyně. S myslivci a lesníky situaci řešíme. Loni se nám společně podařilo značně omezit stavy divočáků na Morávce. Opět bude ve hře zástřelné, tedy dvoutisícová odměna za ulovený kus černé zvěře,“ doplní Tomášek.

Zástřelné se slabší motivací?

Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Fischer však upozorňuje, že u zástřelného letos platí nové podmínky, které mohou být pro lovce méně motivující.

„Vyhláška ministerstva zemědělství stanoví, že se u konkrétní honitby spočítá průměr odstřelených divočáků za poslední tři roky a teprve za kus nad tento průměr bude na zástřelné nárok. Jenže v Beskydech se v posledních letech černé zvěře ulovilo hodně, takže nebude moc sdružení, kterým se podaří na odměnu dosáhnout,“ vysvětluje.

Zástřelné dva tisíce korun za divoké prase se také nebude vyplácet střelci, ale nájemci honitby, což jsou třeba myslivecká sdružení nebo i jednotlivci.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého počet ulovených kusů divočáků ovlivnila první vlna celoplošného zástřelného ve spojitosti se šířením afrického moru prasat. 

„Tímto zásahem se v řadě míst podařilo odlovením dospělých samic snížit přírůstek v letošním roce. Nyní je systém zástřelného bonusem pro uživatele honiteb. Oni sami by měli mít zájem na odstřelu zvěře v dostatečném počtu tak, aby se eliminovaly škody, a tím i jejich finanční zátěž při plnění nároku ze strany poškozeného, lesnicky nebo zemědělsky hospodařícího subjektu. Lov je nutnou součástí běžného výkonu práva myslivosti, tedy běžnou součástí činnosti uživatele honitby,“ vysvětlil mluvčí Bílý.

Regulace i kvůli návratu tetřeva

Mluvčí Biskupských lesů Pavel Siuda uvádí, že v oblasti okolo Ostravice a Starých Hamer pronajímají šest z osmnácti honiteb a zatím si na divoká prasata nikdo nestěžoval. „Na území Lesní správy Ostravice bylo loni odloveno 103 kusů divokých prasat a od ledna tohoto roku dalších pětatřicet,“ podotýká.

I Lesy ČR situaci s černou zvěří monitorují. „Sami máme velký zájem stav maximálně regulovat s ohledem na program odchovu a vypouštění tetřeva hlušce zpět do Beskyd. Při takovém počtu divočáků není šance, aby se v nich tetřev uchytil, proto je odlov oproti minulosti dvojnásobný,“ vysvětluje Martin Zajíček z Lesů ČR.

Lidé, kterým divoká prasata poničila majetek, mají ze zákona možnost uplatnit náhradu škody u provozovatele honitby.

Mladík natočil z auta medvěda kousek od Visalají.