Zrušit povinnou maturitu z matematiky je špatný nápad, míní ředitelé

  9:48
Návrh ministra školství na odložení povinné maturity z matematiky se u ředitelů středních škol ve Zlínském kraji nesetkal s pochopením. Pedagogové ani studenti před začátkem školního roku nevědí, co je čeká a na co se připravovat.
Maturitní písemka.

ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Padají slova o hlouposti, chaosu a cestě do pekel. Ministr školství Robert Plaga před pár dny prohlásil, že chce zrušit povinnou maturitu z matematiky. Gymnazisté ji měli skládat na jaře roku 2021, ostatní středoškoláci o rok později.

S tím studenti nastupovali na střední školy poprvé předloni a při výběru školy to ovlivnilo i dva následující ročníky. Teď ale ministr mění podmínky studia v jeho průběhu. Argumentuje tím, že maturanti nejsou u testů úspěšní.

„Matematika je důležitá, ale nechci, aby třetina žáků v maturitních oborech byla součástí experimentu, který je založen na tom, že pokud se stane maturita z matematiky povinnou, žáci se ji začnou více učit,“ uvedl Plaga.

Ve Zlínském kraji, který má dlouhodobě jedny z nejúspěšnějších maturantů v Česku, ale takový obrat pochopení nevzbudil.

„Je to hloupý a populistický důvod,“ reagoval krajský radní odpovědný za školství a zároveň poslanec Petr Gazdík. „Rušit něco, co se připravuje víc než deset let, těsně před realizací, je špatné řešení a uvádí to školství do chaosu,“ řekl.

Maturita z matematiky měla zvýšit uplatnitelnost absolventů škol a zlepšit jejich připravenost pro život. Volali po ní zaměstnavatelé, kteří si přejí absolventa schopného logicky uvažovat, zvyklého analyzovat a hledat řešení problému a aplikovat to v praxi.

Debata o povinné maturitě z matematiky vznikla na základě žádostí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řady průmyslových svazů.

„Když půjdeme cestou toho, že raději nebudeme po studentech nic chtít, protože by to nemuseli zvládnout, je to cesta do pekel nejen pro školství, ale i pro průmysl,“ míní Gazdík.

Budoucí maturanti potřebují mít jasno do půl roku

Šest let se o nové podobě zkoušky radily odborné kruhy, dva roky se připravoval zákon a ladilo jeho znění. Hledal se termín spuštění, testovala se připravenost studentů prostřednictvím nepovinné maturitní zkoušky.

A pak se ještě čekalo, až k maturitě dospěje první „ostrý“ ročník. Studenti v něm teď nastupují do třetího ročníku. Už v minulém školním roce si museli volit semináře na tento rok. Jde o předměty, kterým se chtějí věnovat dál či jim pomohou při přijímačkách na vysokou školu.

„A v pololetí budou vybírat ještě jednoletý seminář na čtvrtý ročník, který může být přípravou na maturitu,“ vysvětlil ředitel Gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově Zdeněk Janalík.

Nejpozději do půl roku tedy potřebují vědět, jak bude jejich maturita vypadat.

Vzhledem k tomu, že povinná zkouška z matematiky je v zákoně, musí se změnit jeho znění. To se dá ve Sněmovně projednat v ideálním případě do pěti měsíců, pokud bude všeobecná shoda. Poté musí novela zákona projít Senátem a podepsat ji prezident.

Když se to někde zadrhne, může dojít i k situaci, kdy bude jeden ročník povinně maturovat z matematiky a další už ne.

„Nelíbí se mi to. K projednání ve Sněmovně byl připravený návrh, že stát zajistí didaktické testy z češtiny, cizího jazyka a matematiky. Tím ověří nezbytné minimum, které musí maturant znát, a ostatní nechá na škole,“ řekl ředitel uherskohradišťského gymnázia Zdeněk Botek.

„To je změna maturit, která má smysl. Zrušení nebo odložení povinné zkoušky z matematiky je překvapivé a není to moudré,“ doplnil.

Gymnázia v kraji kladou na matematiku důraz

K takovému řešení se kloní i další ředitelé gymnázií ve Zlínském kraji. Shodují se také v tom, že od září studenty nečeká žádné zemětřesení. Budou pokračovat v přípravách na maturitu v té podobě, která je v zákoně. Tedy na povinnou zkoušku z matematiky.

„Je základem všech přírodních věd, a z toho důvodu na ni přirozeně klademe důraz, ať je povinná, nebo ne,“ řekla ředitelka zlínského gymnázia na náměstí T. G. Masaryka Alena Štachová.

Ministr se rozhodl na základě analýzy výsledků maturantů z minulých let. Podle něj je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky tak, aby jí žáci skutečně rozuměli, a až potom případně zavést povinnou maturitu.

„Je to přesně naopak. Ministerstvo by mělo přimět Cermat (společnost, která pro státní část maturit připravuje testy, pozn. red.), aby změnil princip zkoušky,“ tvrdí Gazdík.

Potom mohou učitelé začít studenty připravovat na to, co má povinná maturita z matematiky přinést. Tedy ověření logického a analytického myšlení a schopnosti převádět matematické principy do praxe.

Ve Zlínském kraji se výuce matematiky věnuje zvýšená pozornost.

„Učitelé se scházejí několikrát do roka, hledají inovativní způsoby výuky, ale stejně nakonec musí žáky a studenty především připravit na zkoušky v té podobě, jakou mají,“ vysvětlil Gazdík.