Ani dnes bych o Matiční nerozhodl jinak, říká po dvaceti letech exstarosta

  15:34
Před dvaceti lety se jméno Matiční ulice, stometrové ústecké cesty mezi rodinnými řadovkami a třemi činžáky, v nichž tehdy bydleli sociálně slabí Romové, rozletělo do světa. Plot mezi nimi, který chystala radnice, byl ve své době vnímán jako symbol rasismu a segregace sociálně slabých Romů.

15. září roku 1998 rozhodlo zastupitelstvo ústecké čtvrti Neštěmice, pod níž spadá i Matiční ulice, o stavbě 1,8 metru vysokého plotu. Gradovala tak podivná sláva Matiční ulice, kde si už dlouho starousedlíci stěžovali na hluk ze tří činžovních domů obývaných převážně sociálně slabými Romy, kteří sem byli sestěhováni, protože v okolních panelácích neplatili nájem.

Fotogalerie

Původně měla mezi domy v Matiční ulic stát až čtyřmetrová zeď. Nakonec zastupitelstvo rozhodlo o plotu. A k plotu zastupitelé přidali i nové hřiště pro romské děti nebo lepší chodníky.

„Vůbec jsme nevěděli, že se o zdi dnes hlasuje. Alespoň někoho z nás mohli pozvat,“ řekla obyvatelka Matiční a členka tehdy nově založeného sdružení Romská duha Gizela Kulenová 15. září 1998.

„Nejlepší by bylo, kdyby mezi námi žádná, ani ta nízká zeď nestála, ale jsme zase vděční za hřiště. Nakonec se zde rozpory urovnaly a nikdo si nestěžuje,“ říkala Kulenová.

Pak se však do Ústí vypravovaly delegace českých i evropských politiků a z Matiční se stal ohromný problém ohrožující vstup Česka do Evropské unie a o plot se dokonce zajímal i Bill Clinton, když ho v listopadu 1999 navštívil tehdejší premiér Miloš Zeman v Oválné pracovně Bílého domu.

9. února 2015

Zeď vydržela jen pár dní

Ale zpět v čase. Plot nakonec nechali stavět primátor Ladislav Hruška a starosta Neštěmic Pavel Tošovský v říjnu roku 1999. Vydržel ale jen pár dní, protože vláda přislíbila Neštěmicím peníze na vzdělávací programy pro Romy a na vykoupení domů starousedlíků, kteří se mohli z problémové ulice odstěhovat. 

 „Na celou kauzu vzpomínám se smíšenými pocity. Na jednu stranu mi to dalo možnost prezentovat své názory, způsoby řešení a mohl jsem se vyjadřovat i k celostátní problematice. Na druhou stranu mi to vzalo hrozně moc energie, protože jsem čelil neuvěřitelnému tlaku, otázkám novinářů, aktivistů i politiků. Musel jsem obhajovat své kroky v televizi, rozhlase i u soudu…,“ vzpomíná dnes někdejší starosta čtvrti Pavel Tošovský, který dnes vede ústeckou kandidátku ODS do komunálních voleb.

Na svém postupu by ale nic neměnil. „Tak jak jsme to udělali, tak to přesně mělo být. Jsem rád, že to dobře dopadlo ve prospěch tří rodin, které bydlely v protějších domech. Vláda, která se chtěla celého problému zbavit, nakonec přistoupila na všechny podmínky, poslala nám 10 milionů, které jsme do posledního haléře museli samozřejmě vyúčtovat, ale zhruba za polovinu jsme odkoupili od těch rodin domy a dali jim šanci se přestěhovat,“ popsal Tošovský.

Podobných ulic je ale podle něj i dnes nejen v Ústí spousta. „Jsou to ulice, kde bydlí lidé, kterým nic neříká slušné chování a udržování pořádku a proti tomu chceme bojovat,“ uzavřel.

21. července 2018

Jak šel čas... Stavba plotu v ulici Matiční

Zhruba od roku 1997 si starousedlíci v Matiční ulici stěžovali na hluk a obtěžování Romy, kteří bydleli ve třech činžovních domech. Sepsali i petici.

Léto 1998 - Radnice odtud nechala odvézt 200 tun odpadků, které Romové vyhazovali před své byty.

15. září 1998 – Obvodní radnice rozhodla, že nechá upravit kovový plot mezi řadovými domky a činžáky. V úvahu připadala zeď, posléze zastupitelstvo rozhodlo ale o plotu.

Říjen 1998 - Matiční se stala i tématem podzimních komunálních voleb, kdy hlavně ODS téma patřičně využila – partaj stála za svým primátorem Hruškou i za starostou obvodní radnice Pavlem Tošovským, kteří rozdělení ulice požadovali..

Zima 1998 a jaro 1999 - Ústí se ihned ocitlo po palbou kritiky hlavně ze strany českého parlamentu, vlády a prezidenta Václava Havla. Ten poměrně nešťastně označil Ústečany za rasisty a dlouho se odmítal o situaci přesvědčit na vlastní oči. Nakonec ale do Ústí v prosinci 1998 vypravil a nabídl pomoc – jeho nadace Vize přispěje na stavbu dětského hřiště v lokalitě.

Jaro 1999 - Plot se měl začít stavět v dubnu 1999, nakonec sem po různých protestech přišli dělníci až v říjnu 1999. Plot byl dokončen i přes blokování stavby romskými aktivisty 13. října 1999.

Listopad 1999 – Plot mezi domy vydržel ale jen zhruba měsíc, protože vláda potřebovala klid před summiteum EU, kde se bude jednalo i o přijetí Česka. Domy čtyř rodin starousedlíků, kteří si nejvíce stěžovali, stát vykupuje, strážníci si v jednom zřizují služebnu, v dalším organizace Člověk v tísni vybavuje vzdělávací centrum pro Romy.

Dnes je Matiční klidná lokalita, sociálně slabí obyvatelé ulice se odstěhovali už před 15 lety. Městská policie svou služebnu otevřenou v roce 1999 přestěhovala jinam v roce 2008.  Na místě, kde byly kdysi tuny odpadků vyházených z domů, stojí autosalon BMW, o kus dál koupíte nissany a renaulty. „Jo, je tu už dlouho klid, ale je to tím, že sociálně slabí tu už dávno nebydlí. Snad jen hluk z přístavu nás občas ruší,“  sdělil MF DNES jeden z obyvatel lokality, který nechtěl uvést jméno.

Plot skončil v ústecké zoo.