Ředitelka Církevní základní a střední odborné školy v Plzni učí matematiku sedmnáct let. Myslí si, že děti nyní méně pracují s logikou a tím, že často si hrají samy bez rodičů, kteří by jim dokázali leccos vysvětlit, častěji využívají metodu pokus - omyl.

Jak se to projevuje ve výuce?
Děti mnohem méně dokáží dedukovat, odvozovat si nebo provazovat jednotlivé poznatky. Vnímám to jako problém na našem ekologickém oboru, na němž je třeba provázat botaniku se zoologií, i s fyzikou a chemií. Žáci ale nechtějí přemýšlet, nechtějí si vytvářet vazby. Zároveň mají špatné paměťové učení. To jsme s inovací vzdělávání zatlačili do pozadí, přitom konkrétně v matematice je strašně důležité. Je třeba mít zafixované určité vzorečky nebo násobilku. To dnes děti s příchodem na střední školu nemají.

Používají, předpokládám, jako argument, že si mohou vše najít.
Ano. A nechápou, proč by se to měli učit zpaměti. Poškozená paměť je navíc pouze jeden z aspektů. Je důležité také nad informací přemýšlet a umět si ji zpracovat. Když tohle chybí, hroutí se myšlení žáků celkově. Proto má matematika takovou neúspěšnost. V matematice nefunguje metoda pokus - omyl, je třeba znalosti umět aplikovat. Přitom dvě třetiny maturitní zkoušky z matematiky jsou učivo základní školy.

Řada děti si myslí, že jim škola učivo „nasype“ do hlavy

Jak tuto situaci změnit?
Musíme se vrátit do určité míry ke drilu. Pokud chceme, aby se děti posouvaly, je nezbytný. Nejen v matematice, ale i u cizích jazyků. V jazyce si kromě naučení slovíček musím osvojit určitá pravidla, například jak vytvořit větu. V matematice je to to samé. Vezměte si třeba značně neoblíbené zlomky. Když přijmu pravidla, jak je sčítat a odčítat, a důkladně to procvičím, není důvod se jich bát. Pro žáky jsou ale zlomky nezažité, proto v nich dělají chyby.

Mění se i jejich přístup k výuce?
Nechci generalizovat, samozřejmě to neplatí pro všechny, ale všímám si, že řada dětí není zvyklá, že do vzdělání je třeba investovat. Čekají, že přijdou do školy a my jim už učivo do hlavy ‚nasypeme‘. Jsou pasivní. Pokud chceme, aby si žáci něco sami vyhledali nebo zpracovali, narážíme. Přitom třeba zrovna matematika je o hodinách a hodinách procvičování. Je třeba poznatek upevňovat. Když spočítáte pět rovnic, máte šanci na dobrý výsledek. Ale pokud rovnice chcete opravdu umět, musíte jich spočítat sto. Pak už vás žádná nezaskočí.

Jakou jste měli loni úspěšnost u maturity z matematiky?
Neúspěšnost byla obrovská. Loni jsme měli dvě maturitní třídy, obě s velmi malým počtem žáků. Matematiku si zvolili celkem čtyři, úspěšný byl jediný. Souvisí to i s tím, že často si matematiku volí jen kvůli tomu, aby se vyhnuli maturitě z cizího jazyka. Tím, že nemají základy, horkotěžko to ve čtvrtém ročníku dohánějí. Nicméně je pravda, že většina neúspěšných se do učení přes prázdniny ponoří a skutečně počítají a počítají. Na druhý pokus už se složením takový problém nemají.

Jste pro povinnou maturitu z matematiky i na středních odborných školách?
Já s tím v zásadě souhlasím. Myslím si, že povinná maturita z matematiky patří jednoznačně na gymnázia, lycea a na všechny přírodovědné obory. Naše střední škola připravuje minimálně padesát procent žáků, aby pokračovali ve studiu na vysoké škole. Všechny přírodovědné obory mají matematiku jako základ. To, co je třeba zvládnout k maturitě, jsou v podstatě jednoduché kupecké počty, abstrakce je třeba nepatrně. Při výkonu povolání pak mají větší uplatnění, matematické myšlení například pomáhá v logistice, tedy jakékoliv organizaci času.

Jak důležitost oboru přiblížit dětem?
Správné pojetí matematiky se hledá. Měla by být atraktivní, aby si děti uvědomily, že je třeba se tyto poznatky učit.

Napadá vás, proč tomu tak dnes není?
Neustále se tím s kolegy i rodiči zabýváme. Já si myslím, že ten ‚kořen‘ vede hlouběji než na základní školu. Řekla bych, že klíčový problém je v rodině. Už při čtení pohádek získává dítě první kontakt s textem. Poslouchá a učí se v textu orientovat. Dětem se čte méně než dřív. Oproti tomu děti mají perfektně zvládnuté technologie, často lépe než rodiče a ti pak nemají odvahu k nim přisednout a v hrách je doprovázet. Namísto toho, aby se děti učily nějakou strategii myšlení, tak často postupují právě metodou pokus - omyl. Přijde mi nefér svalovat vinu na základní školy.