Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z některých obcí v kraji mizí masopustní průvody, mladé tradice neláká

  17:24
Masopustní veselice jsou pro lidi pěknou podívanou. Zúčastnit se průvodu jako maškara však už moc lidí neláká. Například v Hořepníku na Pelhřimovsku museli průvod kvůli nezájmu zrušit. Další organizátoři vyzývají veřejnost k účasti v obchůzce. Znamená to začátek konce této dávné tradice?

Místem, kde se ještě masopust drží, je například Červená Lhota na Třebíčsku. Konal se zde první únorový víkend. Mezi maskami se v průvodu objevila i legendární rocková kapela Kiss. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Čtyřicet až padesát rozdováděných masek obcházelo tradičně v době masopustu obec Hořepník na Pelhřimovsku. Letos poprvé po osmnácti letech se lidé průvodu nedočkají. Obec jej zrušila, protože zájem zúčastnit se obchůzky v maskách projevilo málo lidí.

Masopust

  • Označoval období od Tří králů až do Popeleční středy.
  • Čas veselí a hodování vrcholil v poslední masopustní dny, těsně před čtyřicetidenním půstem před Velikonocemi.
  • Protože bylo potřeba najíst se opravdu vydatně, na svátečním stole nesměly chybět koblihy, boží milosti, klobásky, slanina, pálenka a víno.
  • Bujará zábava končila o půlnoci před Popeleční středou. Následující ráno ještě lidé naposledy pojedli mastné rohlíky nebo koblihy, oběd už byl ale přísně postní.

„Poslední dva roky byla účast velmi slabá. A ani masky se v tak malém počtu necítily dobře. Letos se uvolilo jít do průvodu tak málo lidí, že by to bylo skoro až trapné. Nemůžeme nikoho nutit. Ten impulz společně se bavit musí vzejít od lidí. Masopust je o spontánnosti. Pak má ten správný náboj. Proto jsme průvod zrušili a ponechali jen masopustní zábavu,“ vysvětluje starosta Hořepníku Vladimír Kotýnek.

Samotného ho mrzí, že o znovuobnovenou tradici, kterou v Hořepníku vzkřísili v roce 2000, nemají lidé zájem. Přitom obec, která má přes 600 obyvatel, zajišťovala pro průvod masek, kapelu i traktor s valníkem, na kterém muzika vyhrávala.

„Sám jsem v průvodu chodil a mám na to moc pěkné vzpomínky. Průvody byly bohaté, bylo i kolem padesáti masek. Teď jsme chtěli, aby organizaci masopustu převzala mladší generace. Ale není mezi nimi tahoun, který by si to vzal za své. Navíc části z nich to připadá jako trapné šaškování,“ dodává starosta.

Divadlo už muselo na produkci masopustu vyčlenit člověka

Ovšem sehnat dost masek do průvodu není problémem pouze v Hořepníku. I v jiných městech a vsích organizátoři musí pravidelně vyzývat veřejnost k účasti v průvodu. A ne vždy se jim to podaří, obzvlášť když se pořadatelé rozhodnou dělat masopust právě na masopustní úterý, jak velí tradice.

„V tomto směru je to limitující. Jde o všední den a lidé jsou v práci nebo ve škole. Je třeba vybalancovat správný čas. Po patnácti letech, co průvod děláme, jsme došli k nějakému kompromisu a průvod vychází v 15 hodin. Problematické je také, když se průvod střetne s termínem jarních prázdnin, kdy lidé bývají pryč,“ přitakává Miroslav Marek, prezident pelhřimovské Agentury Dobrý den, která stojí za organizací pelhřimovského masopustu.

Náročná je i samotná produkce takového podniku. Letos se kupříkladu jihlavského masopustu organizačně ujalo Horácké divadlo.

„Je to už tak velká akce s vysokou návštěvností, která by si zasloužila vyčlenit jednu osobu. Nejde ji už dělat jen v nadšeneckém duchu. Proto si po letošním ročníku vše důkladně vyhodnotíme a uvidíme, jestli v tom budeme dále pokračovat, a to i přes to, že akci letos významně podpořil jihlavský magistrát,“ uvedla Mirka Kvíčalová, mluvčí Horáckého divadla.

Jde o soumrak tradice, nebo pouze momentální výkyv?

Znamenají všechny tyto problémy začátek konce dávné tradice? „Já tak skeptická nejsem. Například na Hlinecku tento problém není. Je to vždy o tom, zda se v té lokalitě nalezne jedinec nebo skupinka lidí, kteří na sebe vezmou úlohu rozpohybování kolektivu. Problém je asi v tom, že se lidé uzavírají a nemají chuť dělat něco společně. Já věřím, že to není začátek konce, ale že to může být nějaká dočasná perioda právě s ohledem na fakt, že chybí tahoun,“ domnívá se etnografka Ilona Vojancová, ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina.

Podle jejího soudu záleží i na tom, zda je obyvatelstvo v lokalitě původní, jak moc je zasáhlo stěhování a odchod mladé generace.

Vojancová věří, že pokud se bude dělat osvěta, pokud lidé budou vědět, že udržování tradic je pro komunitu důležité z hlediska společenského života, tak budou nejen masopustní obchůzky dál pokračovat.

„Tyto záležitosti vycházejí spontánně z kolektivu. Jsou důležité z hlediska komunikace a předávání tradic. V mnoha vesnicích jsou hybateli takových aktivit například dobrovolní hasiči,“ dodává.

Na druhou stranu jsou místa, kde masopustní průvody po mnoha letech znovuobnovili. Oživená tradice například zatím dobře funguje v Polničce u Žďáru. Podle iniciátorky Blanky Jírkové mají za sebou devátý ročník, na který minulou sobotu přišlo 36 masek. Snaží se prý zapojit i děti, aby měl v tradici kdo pokračovat. Znovuobnovený průvod byl letos poprvé také ve Žďáře nad Sázavou.