Největší výzvou společnosti je zdravé stárnutí, říká nový rektor Bareš

  11:28
S novým rektorem Martinem Barešem dostane Masarykova univerzita i nový směr. Zaměří se na aktivní stárnutí doma, jež se stane hlavním výzkumným tématem. Škola chce také uhladit vyostřené vztahy s prezidentem.

Symbolickým převzetím rektorského řetězu a slibem se neurolog Martin Bareš definitivně ujal čtyřleté vlády coby rektor Masarykovy univerzity v Brně. Doteď působil jako děkan lékařské fakulty, v minulosti byl i ve vedení univerzity jako prorektor. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Padesátiletý neurolog po středeční slavnostní inauguraci představil i další své cíle. Ty hlavní MF DNES shrnula do pěti bodů.

1Největší výzva? V důchodu doma a hlavně aktivně

Téma zdravého stárnutí je podle Bareše největší výzva pro společnost a tím pádem i hlavní priorita školy do následujících let.

„Demografické trendy jasně ukazují, že populace stárne. Výzkumy zároveň říkají, že rostoucí počet seniorů chce i ve vyšším věku a při případných zdravotních omezeních zůstat aktivní, navíc v domácím prostředí. Nechtějí se přemisťovat do specializovaných zařízení,“ vysvětlil Bareš.

Fotogalerie

Společnost tak podle něj nepotřebuje masivní výstavbu domovů pro seniory, ale chytrá řešení, jež umožní jejich zdravější život. A právě ta chce univerzita hledat napříč obory všech fakult. Expertní týmy se proto budou zabývat možnostmi využití informačních technologií v medicíně, do otázek veřejných politik a důchodového systému se zapojí právníci či ekonomové.

„Jedním z konkrétních kroků je elektronizované zdravotnictví a takzvaná telemedicína, tedy sledování stavu pacienta v jeho přirozeném prostředí. Vyvíjíme třeba speciální monitorovací hodinky. Důležité je i odstraňování rozdílů a bariér v přístupu a využívání moderních technologií,“ doplnila proděkanka lékařské fakulty Andrea Pokorná. Na škole vznikne také nový studijní program Veřejné zdravotnictví.

Podle Bareše nejde podcenit ani celoživotní vzdělávání, jež přispěje k vyšší gramotnosti a soběstačnosti starších lidí v oblasti financí, práva a informačních technologií. Při řešení zdravého stárnutí navíc škola chce spolupracovat s firmami, fakultními nemocnicemi i politiky a přes lékaře zastávající funkce senátorů či poslanců téma protlačit i na úroveň celostátní politiky.

2Zacílit na kvalitu a konečně porazit Karlovu univerzitu

Brněnská škola už nechce být ve stínu své starší sestry Univerzity Karlovy v Praze. Proto má Bareš jasný cíl – být v Česku nejlepší.

O prvenství však už osm předchozích let usiloval také jeho předchůdce Mikuláš Bek, i zaměřením na kvalitu.

„Do mého nástupu rostl počet studentů, v roce 2011 činil 43 tisíc, aktuálně jich je mírně přes 30 tisíc. Pokles ale mohl být rychlejší a mohli jsme kvalitněji vzdělávat menší počet studentů za stejné množství peněz. Bohužel někdy fakulty postupovaly proti dohodám a moje snaha vyvolávala konflikty,“ uvedl Bek ve svém projevu coby končící rektor, jenž ve středu Barešovi symbolicky předal rektorský řetěz. Zároveň vybídl představitele univerzity, aby k cíli směřovali rychleji.

Kvalitu nad kvantitou zdůrazňuje Bareš jako celkovou strategii školy. „Kvalita ve vzdělávání, ve výzkumu i v personální politice, což bude nejtěžší,“ vyjmenoval Bareš s tím, že kromě dalšího snižování počtu studentů chce hlavně změnit jejich strukturu.

„Musíme reagovat na společenskou poptávku ve zdravotnictví, po informaticích a dalších profesích potřebných na trhu práce,“ zdůraznil nový rektor.

3Zahraniční odborníci do Brna, studenty vyslat do ciziny

Přestože Masarykova univerzita patří v podílu studentů, kteří vyjíždějí do zahraničí, k české špičce, chce rektor lepší výsledky.

„Jsem maximalista. Chci, aby každý náš student během bakalářského či magisterského studia měl zahraniční zkušenost minimálně jeden měsíc,“ prozradil Bareš. Podle něj má univerzita dluh i v takzvané internacionalizaci – musí být v zahraničí viditelnější a lákat víc expertů.

4Dialog v praxi: Na Hrad bych šel, slibuje nový rektor

Kritická a otevřená. Taková má být podle nového rektora Masarykova univerzita. Bareš hodlá před konfliktem volit dialog.

Jelikož jeho předchůdce byl na ostří nože s Milošem Zemanem, kterému Bek před volbami nedovolil vystoupit na univerzitě, na přetřes přišla i otázka budoucího vztahu s prezidentem.

„S jistotou mohu říci, že Masarykova univerzita nebude vyhledávat žádné spory. Všechno je o dialogu, který budu volit i v případě pozvání na slavnostní události 28. října na Hrad,“ prohlásil Bareš.

5„Neopakujme negativní události z naší historie“

Zatímco zmíněné priority a plány se upínají k budoucnosti, nové vedení univerzity si jako nejbližší úkol vytyčilo důstojně oslavit dvě listopadová výročí.

„Musíme připomínat události, jež jdou za hranice naší školy. Nevěřil bych, že v roce 2019 budu mít obavy o to, aby se určité negativní události z historie neopakovaly,“ podotkl rektor.

Tragický rok 1939 univerzita připomene venkovní výstavou na Žerotínově náměstí, jež od 6. listopadu přiblíží osudy profesorů a studentů.

„Třicáté výročí sametové revoluce oslavíme třídenním festivalem v kině Scala. První den, 16. listopadu, se zaměříme na celorepublikové události, druhý den věnujeme událostem v Brně a třetí se podívá na společenský vývoj od revoluce do dneška. Pozveme významné hosty a promítneme dokumenty ve světové premiéře,“ přiblížila prorektorka pro záležitosti studentů a absolventů Hana Svatoňová.

Mezi hosty festivalu budou Milan Uhde, Zdena Mašínová, Petr Oslzlý, Karel Schwarzenberg či Michal Přibáň.