Děkanka brněnských práv zažila debakl, uškodilo jí i spojení s Křetínským

  16:14
Pořádným debaklem skončila pro Markéta Seluckou, děkanku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, pondělní obhajoba jejího mandátu. Nakonec nedostala hlas ani od jednoho z členů akademického senátu, jenž čelního představitele fakulty volí.

Markétu Seluckou zvolili děkankou Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v roce 2014, svůj mandát neobhájila. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Dali jí tak najevo, že za uplynulé čtyři roky si nedokázala mezi pedagogy vybudovat důvěru, že je správnou osobou v čele prestižní fakulty.

A ztratila i přízeň studentů, kteří právě v roce 2014 výrazně stáli za jejím zvolením. Tehdy získala nutný minimální počet jedenácti hlasů.

„Vždycky se hůř obhajuje, než když člověk kandiduje poprvé. Já mám ovšem dobrý pocit z vykonané práce a tohle mi ho vůbec nezkazilo,“ podotkla končící děkanka Selucká, která se vrátí k vědě.

Napětí mezi ní a zejména pedagogy bylo cítit už na předchozích schůzích akademického senátu. V posledním roce se Selucká dostala do konfliktu s akademiky kvůli své snaze navázat spolupráci s miliardářem Danielem Křetínským a jeho Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH).

Křetínský loni v prosinci představil svůj záměr vybudovat na právech výzkumný institut, který by platil a zároveň si díky němu vychovával experty pro své impérium.

Projekt s EPH pokračuje

Akademický senát děkanku kritizoval třeba za nedostatečné informace i za „ránu“ do nezávislosti fakulty.

„Informujte pana Křetínského, že jeho záměr je předmětem zásadního jednání klíčových orgánů fakulty,“ vzkázal v minulosti na jednání senátu děkance Filip Křepelka, pedagog z katedry mezinárodního a evropského práva.

Velký kritik Selucké už na začátku její funkčního období tvrdil, že je pro řízení fakulty nezkušená a ve výsledku nebude úspěšnou děkankou. V pondělí se jí proto ve volbě postavil. Nicméně stejně jako ona neuspěl, s čímž dopředu počítal. Už ve svém projevu své šance označil jako mizivé.

Nakonec ho však potěšilo, že Selucká nezískala ani jeden hlas hned v prvním kole volby. „My jsme v to doufali a stalo se,“ doplnil Křepelka a pochválil studenty, že si tentokrát zjistili, jakou má děkanka podporu mezi pedagogy.

Každopádně záměr s EPH nespadl pod stůl, jen se kvůli připomínkám senátu zpozdil. Před měsícem Selucká podepsala první smlouvy o spolupráci a navzdory neúspěšné obhajobě děkanského postu si za svým krokem stojí i nyní. „Myslím, že spolupráce práv s průmyslem je důležitá,“ prohlásila.

Prvním krokem teď budou stáže pro vybrané studenty. Součástí dohody je i vytvoření samostatného pracoviště na Ústavu práva a technologií, což chce končící děkanka ještě dotáhnout do konce. Mandát má až do 1. dubna.

„Plánujeme vypsat výběrové řízení na vedoucího oddělení energetického práva, který by měl nastupovat od ledna. Chtěla bych, aby se tohle podařilo rozjet,“ uvedla Selucká.

Příští děkan radikální změny neplánuje

Její nástupce Martin Škop, současný proděkan právnické fakulty pro bakalářské a navazující magisterské studium, hodlá ve spolupráci s EPH pokračovat. A nebrání se ani výzkumu, jenž zatím součástí dohody není. Nicméně jen za podmínky, že budou dodrženy veškeré akademické svobody.

Martin Škop

  • Nový děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity Martin Škop (41) je v současnosti proděkanem pro bakalářské a navazující magisterské studium.
  • Působí na katedře právní teorie, kde učí třeba dějiny právního myšlení či právní regulaci médií.
  • V minulosti působil jako právník v Ekologickém právním servisu a Lize lidských práv. Je také asistentem místopředsedkyně Ústavního soudu Milady Tomkové. Kromě brněnských práv vystudoval sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Původně byla dohoda, že se obě strany musí domluvit, jestli se určitá věc z výzkumu zveřejní. To ale není možné. Když zjistíme něco, co může být nevýhodné pro subjekt, který výzkum platí, nemůžeme to zatajit,“ poznamenal nastupující děkan. Přitom by uvítal, kdyby se podařilo prohloubit spolupráci nejen s EPH, ale také rozjet novou s dalšími podniky.

S končící děkankou byl v kontaktu jako člen vedení, přesto i Škop vnímal, že komunikace drhne. Ani on prý nedostal kolikrát odpovědi na svoje otázky. Například v souvislosti s třímilionovým darem fakultě od Křetínského, který předcházel navázání spolupráce s jeho holdingem.

„Zajímal jsem se, na co peníze půjdou, ale příliš jsem se toho nedozvěděl. Byly to věci, které se nadhodily, ale že bychom šli do detailu, to ne,“ poznamenal Škop s tím, že také to je důvod, proč kandidoval.

Až se po jmenování od rektora ujme nové funkce, chce proto více komunikovat se studenty i pedagogy.

„Mým hlavním cílem je otevřít co nejširší diskusi. Vzniká tady řada podnětů a dobrých nápadů. Já jim chci proto dát prostor pro další rozvoj naší fakulty. Musíme mluvit třeba o podobě vzdělávání,“ dodal budoucí děkan a ujistil, že žádné radikální změny po svém zvolení neplánuje.

Autor: