Dopravu ze čtvrti Střekov by tak Mariánský most při velké vodě odvedl do výše ležících Dobětic. Zda je to vůbec možné a efektivní, má prověřit studie. Tu město zadalo za 197 tisíc korun a hotová bude v září.
„Mariánský most není v současné podobě plnohodnotný, při povodních je nepoužitelný, protože jeho nájezd zaplaví už pětadvacetiletá voda,“ upozorňuje náměstek primátorky Pavel Dufek.
Podobně je podle něj na tom i nedaleký Benešův most. „Je otázka, kdy takové povodně přijdou, ale měli bychom být na ně připraveni,“ dodává.
Podle městského architekta Vladimíra Charváta je tak město při povodních rozdělené na dvě části.
Úleva pro využívanější Benešův most
Na střekovskou stranu, kterou od centra odděluje řeka Labe, se musí včas přesunout zdravotníci, policie i hasiči.
„Mariánský most je spíš jen logem města. Je to jen spojka, víc využívaný je Benešův most a my ho potřebujeme trošku osvobodit a užívat ho zejména pro MHD,“ říká Charvát.
Studie má zhodnotit reálnou možnost, že by se most prodloužil nad silnicí Ústí – Děčín nad železnicí. Zde by auta najela do tunelu v Mariánské skále. Ten by na povrch vyústil v Doběticích, kde by se silnice napojila na stávající, jak na Severní Terasu a do centra města, tak na opačnou stranu do Krásného Března.
Ceněná stavba
|
„Nová spojnice by nemusela být funkční stále, ale jen v době povodní, kdy se na druhou stranu Labe nedá dostat jinak než železnicí,“ podotýká Dufek.
Podle opozičního zastupitele Martina Krska je tato představa velmi drahá. „Pokud by to mělo fungovat pouze při povodních, je to neúměrná investice. Ve chvíli, kdy by fungoval celoročně, by se o tom dalo uvažovat,“ míní Krsek.
Komplikací je blízký lom
Velkou komplikací případné stavby je nedaleký lom firmy Dobet, která z Mariánské skály stále těží.
„Nic teď nestavíme, v tuto chvíli ani není jasné, zda by to bylo vůbec možné a efektivní. A lom skončí. Nemá sice časové omezení, ale jeho limit od báňského úřadu je do vytěžení povoleného množství kamene. Prakticky roky se už zde nestřílí a pro město by bylo dobré, kdyby lom skončil,“ zdůrazňuje architekt.
Je také otázka, jak by město, které každoročně splácí 100 milionů korun za miliardový úvěr, tento projekt financovalo. „Tato varianta nemá jen místní význam, na financování by se mohl podílet i kraj nebo Ředitelství silnic a dálnic. Pomoci by mohly i dotace,“ přibližuje náměstek.
Plných 19 let pak trvá spor města a Hutních montáží o doplatek za tuto stavbu.
V roce 1999 město odmítlo firmě uhradit takzvané vícepráce. Společnost tvrdí, že kvůli zajištění bezpečného plnění funkce mostu musela oproti původní smlouvě stavbu vyztužit.
Město se brání tím, že s firmou o vícepracích žádnou smlouvu neuzavřelo, a proto tak nemusí nic platit. Zatímco na za částku šlo o doplatek 184 milionů korun, dnes se kvůli úrokům hraje o sumu více než 700 milionů korun.
„Spor se vrátil k okresnímu soudu, úroky městu rostou a podíl na tom mají soudy. Uvidíme, jak kauza skončí,“ poznamenává Dufek.
