Kvůli vyhlídce na Troskách se lidé bouřili, odhalí nová kniha o Českém ráji

  8:30
Tři roky bádání, fotografování v různých ročních obdobích a v nohách stovky kilometrů. Tak by se dala shrnout práce na nové knize nerozlučné autorské dvojice Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse. Tentokrát sestoupili ze svých oblíbených Jizerských a Lužických hor dolů do kraje, do oblasti Českého ráje.

„V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a podobně,“ říká spoluautor knihy Marek Řeháček. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Všichni máme pocit, že Český ráj dobře známe, ale málokdo ví, že původně tento název označoval úplně jiný region. Byla to dnešní Zahrada Čech, oblast kolem Litoměřic a Teplic. Jenže tu obývali Němci. Fakt, že právě Němci něco nazývají Českým rájem, tehdejším českým vlastencům moc nevoněl. Tak se jim pak hodila právě oblast kolem Sedmihorek, Turnova a Hrubé Skály, kam tak řečený Český ráj přemístili,“ líčí Řeháček. 

Kniha plná barevných fotografií však není prvotně o česko-německém přetahování. Je věnovaná hlavně rozhlednám Českého ráje. Vše se přitom točí kolem turistické Zlaté stezky Českého ráje, která začíná v Mladé Boleslavi a končí v Jičíně. Na této trase s mírnými odbočkami zdokumentovali autoři přes dvacet rozhleden.

V Českém ráji moc klasických rozhleden není

„Je zajímavé, že rozhledny v Českém ráji vznikaly úplně jinak než v Jizerských horách. Vlastně by se dalo říci, že v Českém ráji moc klasických rozhleden není. V Jizerkách to bylo jiné, tam nebylo pro lesy nic vidět, takže se se stavbami muselo nad stromy, aby byl výhled. V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a podobně,“ říká Řeháček. 

Kromě bohaté textové části a současných fotografií rozhleden i pohledů do kraje je v knize i spousta dobových snímků či starých pohledů. Jsou na nich zachyceni turisté v dobách, kdy lidé chodili na výlet oblečeni tak, jak se my dnes vypravujeme na ples. Dámy v dlouhých róbách a páni ve fracích. 

Vedle notoricky známých rozhleden jako jsou věže Valečova, Kopaniny či Hlavatice, nechybí ani rozhledny, které zde vznikly teprve nedávno. Například Vrchovina v loukách u Sychrova, skokanský můstek v Lomnici nad Popelkou, Dneboh u Drábských světniček či Čížovka u Drhlen. Pro řadu lidí tak může knížka sloužit i jako zdroj zajímavých tipů na výlety. 

„Nechybí samozřejmě ani klasika v podobě Trosek. U těch je zajímavé, že v roce 1912 se vzbouřila část turistických spolků proti tomu, aby se z jedné z věží Trosek stala rozhledna. Nechtěli dopustit, aby dominanta celého kraje dostala tak pofidérní účel, jako je vyhlídka a zničilo ji železné schodiště. A nedej bože, aby pod ní stál ještě stánek s pivem,“ přibližuje jednu z mnoha zajímavostí v knize její autor.