„Mami, to je tvrdé,“ volala překvapeně dívka, která právě osahávala nohu na modelu kostry mamuta srstnatého, který si nechala vyrobit Zoologická zahrada v Ostravě a instalovala ho před výběh slonů indických, s nimiž byli mamuti geneticky spřízněni.
„Model vyráběli čtyři sochaři. Stál 350 tisíc korun a celou částku nám zaplatil Moravskoslezský kraj,“ říká mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.
„Předlohou nám byla kostra mamuta nalezeného u německé obce Bornau,“ říká sochař Zdeněk Chmelař.
Je to jeden z mála venkovních modelů kostry mamuta. Druhý je například v Jihočeské zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou.
„Model mamuta vznikal asi půl roku, čemuž předcházelo zhruba stejně dlouhé přípravné období. Má železnou konstrukci vážící asi 200 kilogramů. Ta byla opláštěna vymodelovanými odlitky z pryskyřice a nabarvena. Celý model váží okolo 400 kilogramů,“ dodal Chmelař.
Ředitel ostravské zoo Petr Čolas připomněl, že trendem moderních zahrad je kromě chovu vzácných druhů živočichů, účasti na záchraně těch nejohroženějších a prezentování současného stavu přírody i výhledů do budoucna také pohled do minulosti.
„Proto představujeme i prehistorická zvířata. V našem areálu jsme za poslední rok nainstalovali několik zástupců pleistocenní a miocenní fauny: veledaňka obrovského, medvěda jeskynního či šavlozubce. Nově k nim nyní přibyl mamut srstnatý,“ uvedl Čolas.
Mamut srstnatýMamut srstnatý (Mammuthus primigenius) žil na území Evropy, Asie i Severní Ameriky asi 300 tisíc let. Poslední populace zde přežívaly pravděpodobně až do období 8000 až 7500 let před naším letopočtem. Později žili mamuti už jen na Wrangelově ostrově u nejvýchodnější Sibiře - zhruba před čtyřmi tisíci lety. Na území České republiky se mamut vyskytoval ještě asi před deseti tisíci lety. Mezi hlavní naleziště mamutích pozůstatků v ČR patří Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice. Mamut byl nejbližším příbuzným slona indického (Elephas maximus). |
Mamuti byli chobotnatci zvyklí na chladné prostředí glaciální stepi s převládajícími travinami. K životu v chladu byli dobře uzpůsobeni. Měli těla pokrytá hustou srstí, které se během léta zbavovali línáním, a osm centimetrů silnou tukovou vrstvu. Jejich hlavní potravou byly traviny.
„Zřejmě proto vymizeli na konci pleistocénu, kdy se v důsledku globálních změn klimatu začaly rozšiřovat lesy. Částečně se na vyhynutí mamutů mohli podílet i pravěcí lidé, kteří je lovili pro maso. Kly a kosti jim sloužily na výrobu nářadí a ozdob, na stavbu obydlí i jako palivo, kůže pak jako oděv. Nikde se ale nenašly vyhloubené pasti k lovu mamutů, proto převažuje názor, že je lidé zabili přímým útokem organizované lovecké skupiny,“ nastínil ředitel Čolas.
