Podle Radka Šímy z Biologického centra Akademie věd ČR, jednoho z hlavních autorů objevu, se jemu a jeho kolegům podařilo vyvrátit dlouhé roky uznávaný model amerických vědců.

„Podle nich borelie měly žít ve střevě klíštěte a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele,“ vysvětluje Šíma.

Většina vědeckých kapacit se doposud soustředila na cestu přenosu přes sliny. Ukázalo se však, že tudy cesta nevede.

„Myslíme si, že borelie jdou ze střeva přes jícen rovnou do hostitele, a sliny klíštěte pro borelie nejsou důležité. Proto musíme cílit na střevo klíštěte, nikoli na sliny,“ dodává Šíma.

O důležitosti objevu českobudějovických vědců je přesvědčený i ředitel Biologického centra Libor Grubhoffer.

„Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny,“ uvádí Grubhoffer, který se klíšťatům věnuje celý svůj profesní život.

Během prvního dne ještě nejsou borelie pro hostitele infekční

Tyto pro člověka nebezpečné bakterie mají spirálovitý tvar s bičíky na obou koncích a dokážou se přizpůsobit životu v různých hostitelích. Nejvíce borelií je v ptácích a hlodavcích, odkud se přes klíšťata dostávají zpět do ptáků, hlodavců, ale i jiných savců včetně člověka.

Ve svých hostitelích se snaží maskovat tak, aby je imunitní systém nepoznal. I to je důvod, proč je problematické zacílit účinnou protilátku. Maskování boreliím trvá minimálně 24 hodin.

Výzkumnému týmu se navíc podařilo vyvrátit předpoklad, že borelie nepřecházejí v prvních 24 hodinách do svého hostitele. „Borelie přecházejí hned, ale během prvního dne ještě nejsou pro hostitele infekční,“ upřesňuje Šíma.

V okamžiku, kdy klíště začne sát, dostanou borelie signál, aby přeměnily své povrchové antigeny. První borelie v hostiteli však antigeny ještě přeměněné nemají, a proto je imunitní systém najde a zničí, tím pádem se lidé lymskou boreliózou první den nenakazí.

V tuto chvíli čeká vědce několik měsíců náročného testování, po kterém má následovat finální prokázání přenosu borelií přes střevo klíštěte a vyhledání střevních molekul umožňující přežívání a množení borelií.

Důležité bude také najít látky potlačující borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňující přeměnit jejich povrchové antigeny.