Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otevření Luzenského údolí na Šumavě oddaluje další papírování

  9:28
Cesta z Březníku Luzenským údolím, otevření hraničního přechodu Modrý sloup, oprava Roklanské nádrže nebo stavby vyhlídek a rozhleden na různých místech Šumavy. Mnoho z těchto projektů plánuje Správa Národního parku Šumava desítky let. Změny v zákoně ale zastavily schvalovací proces.

Cesta Luzenským údolím z Březníku. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

K zákonnému povolení je třeba získat hodnocení vlivu projektů na životní prostředí v procesu EIA. S přípravami žádosti začala Správa Národního parku Šumava už v roce 2014. Vybrala firmu, která měla zpracovat dokumentaci a přesně před rokem žádost odevzdala ministerstvu životního prostředí. Tam se ale vyhodnocení zastavilo.

„Věděli jsme, že to nebude snadné. Musel se ještě dodělávat překlad, také nám firma dokumentaci dodala se zpožděním. Jenže pak jsme museli vše nechat přepracovat kvůli tomu, že se změnil zákon. A v současné chvíli nevíme, kdy můžeme znát výsledky,“ popisuje současný stav mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Například otevření Modrého sloupu je palčivé šumavské téma už desítky let. Několikrát bylo nadosah, cesta k hraničnímu přechodu už byla i nově označena pro turisty. Každý z ředitelů správy parku, který se o zpřístupnění Luzenského údolí pokusil, ale nakonec narazil.

„Získání hodnocení EIA je jedinou cestou, jak se posunout dál. Teprve na jeho základě se dají utnout spekulace a bude jasno o tom, v jakých projektech budeme moci pokračovat a jaké by byly pro přírodu příliš velkým zásahem,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Kintzl už namaloval turistické značky Luzenským údolím

Mezi 34 projekty jsou mimo jiné i záměry na obnovu některých šumavských vodních nádrží, dostavba cyklostezek, legální vybudování vyhlídky nad Plešným jezerem a zpřístupnění některých dosud uzavřených částí národního parku turistům. Z hodnocení vyplyne, kolik z projektů bude možné udělat a za jakých podmínek.

Na výsledky čeká i Emil Kintzl z Kašperských Hor. V době ředitelování Jiřího Mánka namaloval turistické značky na cestě Luzenským údolím. V té době to vypadalo, že na trasu se brzy vydají první výletníci.

„Ty průtahy mi vadí už čtvrt století. Každý ministr tady za ta léta nasliboval hory doly, ale v Praze na své sliby zase zapomněl. Letos mi řekli, že by mělo být rozhodnutí známé příští rok, ale to už se říkalo loni. Spousta lidí už kvůli tomu úplně rezignovala. Pro mě je to ale osobní záležitost a já rezignovat nebudu,“ říká Kintzl a připomíná, že jeho prastrýc byl pravděpodobně kdysi jedním z prvních lidí, kteří turistickou cestu Luzenským údolím označovali.

„Pana ministra Brabce jsem letos zval osobně, aby se ke mně na jaře přidal, že cestu označíme spolu, podobně jako se na tom podílel v Brdech. Napsal mi, že to v té době ještě nepůjde. Jenže já už taky ztrácím síly. Asi se někdy v noci prostě seberu a označím to sám, navzdory těmhle šíleným průtahům,“ dodává třiaosmdesátiletý Šumavák.

Podle ministerstva bylo nutné dokumentaci doplnit kvůli tomu, že v ní chyběly požadavky, které vyžaduje evropská směrnice EIA. „Je to vyhodnocení vlivů na biodiverzitu a změny klimatu. Tento požadavek tedy musel převzít i český právní řád. Jeho ignorováním bychom se vystavili evropským pokutám,“ vysvětluje Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

Ani ministerstvo v současné době nedokáže odhadnout, jak dlouho ještě bude proces hodnocení šumavských projektů trvat.

„Zákonné lhůty na sebe různě navazují a závisí i na úkonech ze strany předkladatele nebo posudkáře, bude se navíc jednat o mezistátní proces za účasti Spolkové republiky Německo a Rakouska,“ dodává Pospíšilová.