Firma ze Zlínska chrání luštěniny před škůdci dusíkem, díky nové technologii

  9:36
Firma Podravka - Lagris z Dolní Lhoty chrání potraviny před škůdci dusíkovou atmosférou. Technologii za 25 milionů korun, která je ojedinělá ve střední a východní Evropě, pomohli vyvinout vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Radek Aulický z Výzkumného ústavu rostlinné výroby | foto: Jan Salač, Mafra

Přes sedm metrů vysoký železný zásobník zaplňuje celou halu. Vejde se do něj 25 tun čočky, hrachu, cizrny a dalších luštěnin. Kromě potravin se ale uvnitř skrývá také dusík.

Podravka - Lagris

Společnost Lagris byla založena v roce 1991 jako rodinná firma. Na začátku obchodovala s ovocem a zeleninou, pak se sortiment rozšířil o rýži a luštěniny. Od roku 1993 začala firma na trh dodávat do té doby neznámé výrobky, například rýži basmati, indiánskou nebo jasmínovou. V roce 2002 se Lagris stal součástí chorvatské skupina Podravka, známé výrobou přísady do jídel Vegeta. V Dolní Lhotě zaměstnává firma na 160 lidí a ročně zpracuje desítky tun rýže a luštěnin. Pod značkou Lagris a Podravka prodává také sůl, kořenicí směsi nebo sterilovanou zeleninu.

Pro jednoho z největších českých potravinářských podniků, který sídlí v Dolní Lhotě, je to nezbytný prvek. Dusík totiž umí zahubit škůdce, kteří se na poli i během skladování mohou dostat do suroviny.

Ve střední a východní Evropě je to zcela ojedinělá technologie. „Je to účinná, ekologická a cenově přijatelná metoda, jak potraviny ochránit. Po vyčištění jsou pak prosté jakýchkoliv zárodků a škůdců,“ naznačil technologický ředitel firmy Podravka - Lagris Vlastimil Kolář. A dodal, že jde o  preventivní opatření.

Se škůdci totiž bojuje každá potravinářská společnost na světě. V rýži mohou hospodyňky narazit nejčastěji pilouse, ve fazolích a hrachu zrnokazy, v dalších potravinách potemníky nebo lesáky. Problém navíc je, že nejsou jednoduše zjistitelní. Naopak je pro ně typické, že v jednom tisíci pytlů mouky nenajdete ani jednoho a v tisícím prvém třeba dva tisíce.

Různé metody jejich hubení řeší v Americe i v Číně. Ne všechny jsou ale bezpečné, účinné nebo trvalé. I v Dolní Lhotě se škůdcům v minulosti bránili pomocí pesticidů.

„Když ale používáte chemii, kontaminujete životní prostředí, a to je nežádoucí. Proto jsme hledali alternativu,“ vysvětlil Václav Stejskal z pražského Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Dusík si firma vyrábí sama, ze vzduchu

Vědci spolu s techniky v Podravce - Lagris oživili metodu ochranné atmosféry používanou uvnitř různých nádob už před tisíciletími. „Kyslík jsme snížili na minimum a nahradili ho dusíkem, ve kterém škůdci nepřežijí. A to ani uvnitř zrn,“ upřesnil Stejskal.

Během pěti let provedli pracovníci přes stovku laboratorních testů a vyzkoušeli účinky na mnoho druhů škůdců v různých stádiích jejich vývoje. Přednosti dusíku se jasně ukázaly po dvou a půl letech zkušebního provozu.

„Na potraviny, které jsme ošetřili dusíkem, nemáme od zákazníků žádné stížnosti ani reklamace. Z toho vyplývá, že tato technologie je účinná,“ konstatoval Radek Aulický z výzkumného ústavu.

Firma teď může dusík rozvést do všech svých velkokapacitních zásobníků, do nichž se vejdou až čtyři tisíce tun surovin. Každý měsíc jím ošetří v průměru tisíc tun suroviny, především rýže a luštěnin, které dováží z celého světa.

Dusík vháněný do kovových sil si firma vyrábí sama přímo ze vzduchu ve speciální jednotce. Potřebnou koncentraci kontrolují pracovníci každý den. A před balením ještě všechny suroviny procházejí mechanickým čištěním a optickým třídičem.

V balíčku, který opouští tento závod, by díky tomu neměl žádný škůdce zůstat.

„Bylo poměrně těžké rozhodnout se, jestli půjdeme složitější cestou výroby v generátoru, nebo cestou nákupu zkapalněného dusíku. Ale zjistili jsme, že cena vyrobeného dusíku je na polovině toho, za co bychom ho dokázali nakoupit,“ konstatoval Kolář.

Stejné procento ušetří firma i oproti dříve používanému pesticidu. Do zavedení nové technologie a jejího vývoje investoval majitel téměř 25 milionů korun.

Autor: