Spartakiádní, kufříkový či estébácký. Muzeum ukazuje gramofony od Tesly

  12:52
Všemožné typy gramofonů si lze prohlédnout v novém muzeu v Lošticích na Šumpersku, které mapuje výrobu v již zaniklé proslulé Tesle Litovel. Gramofony z tohoto města míří do světa i dnes, avšak pod novou značkou SEV.

Litovel hraje v historii výroby gramofonů ve světě nezastupitelnou úlohu. Jejich produkce zde byla zahájena v bývalé výrobně cukrovinek před sedmdesáti lety, přesněji 1. dubna 1949. Podnik tehdy nesl název Křižík, později byl přejmenován na Teslu. A před dvaceti lety navázala na zrušenou výrobu společnost SEV.

„Historie výroby gramofonů v Litovli je hodně dlouhá a bohatá. Proto jsem také vybudoval muzeum, které je věnováno především Tesle Litovel,“ říká Vojtěch Vyroubal, jenž nedávno otevřel v blízkých Lošticích Muzeum gramofonů.

Gramofony zná dokonale, stejně jako historii litovelské Tesly. Však tam taky strávil dlouhé roky v zaměstnání. A dobře ví, jaké byly milníky a zajímavé kousky z produkce závodu.

První přístroj, který byl v Litovli vyráběn, patří ještě do „dřevních“ dob. Byl totiž na kliku. Vyráběl se pod značkou Supraphon.

„Brzy se ale přestal vyrábět. Měl malou výdrž, špatný zvuk a mechanický pohon už byl překonaný,“ vysvětluje Vyroubal.

Na něj navázal první elektrický gramofon. „Dělaly se takzvané chlebníky, kdy skříňka na gramofon měla tvar chlebníku a stejně se i zavírala a otvírala. Vyráběly se tak, aby rozměrově seděly pod tehdejší rádia a mohly se dávat na sebe,“ popsal Vyroubal.

Gramofony pro národní výbory, pak zakázka pro spartakiádu

Jedním z prvních výrobků byl také radiogramofon, který nakupovaly hlavně tehdejší národní výbory a sloužil na hraní hudby před a po hlášení obecního rozhlasu.

Prvním masově vyráběným přístrojem z produkce Tesly se pak stal takzvaný spartakiádní gramofon vyrobený pro první celostátní spartakiádu v roce 1955.

Muzeum gramofonů

„Tesla Litovel tehdy dostala za úkol vyrobit přístroj, který by umožňoval, aby se podle hudby z gramodesky dalo nacvičovat v tělocvičnách a na hřištích a potom při samotném pražském finále. Proto byl vyvinut první přístroj s elektronkovým zesilovačem. Dodnes mu říkáme spartakiádní gramofon,“ říká Vyroubal.

Měl několik provedení a už bylo na něm možné měnit otáčky. K běžným spotřebitelům se dostal jen zřídka. Většina produkce směřovala do škol a tělovýchovných jednot.

„Byl to takový Volkswagen brouk mezi gramofony“

Největším hitem v historii Tesly byl kufříkový gramofon GE 080, který se stal také nejprodávanějším výrobkem Tesly. V letech 1965–1975 bylo vyrobeno téměř 345 tisíc kusů. Gramofon se zesilovačem byl ve spodní části kufříku, ve víku pak reproduktor. Kufříky dodával tehdy náš dominantní výrobce kufrů Kazeto Přerov.

„Když jsem v roce 1967 nastoupil jako student, tak se tento gramofon vyráběl na dvě směny prakticky neustále. To byly klasické gramofony pro domácnosti. Cenově dostupné pro spoustu lidí. Byl to takový Volkswagen brouk mezi gramofony,“ vzpomíná Vyroubal.

Další mezník byl kolem roku 1980, kdy už jel podnik naplno a gramofony se začaly vyrábět s tranzistorovými zesilovači. Hlavní nosnou třídou se stal nový typ NZK 145, který měl jak gramofon, tak kazetový magnetofon a zesilovač. Stačilo dokoupit jen reprobedny.

Produkce prudce stoupala a začalo se vyrábět i více přístrojů nejen standardní třídy, ale i třídy hi-fi.

Naopak v hodně omezené sérii se vyráběl magnetofonový přístroj, o němž se příliš nemluví. Tesla Litovel ho vyráběla na zakázku ministerstva vnitra a sloužil k záznamům a přehrávání při výsleších policie i obávané Státní bezpečnosti. V Litovli se vyráběly i přístroje pro odposlech a záznam telefonních hovorů, které se montovaly do ústředen.

Raritou byla výroba gramofonů pro zdravotnické účely. „Rozdíl oproti standardním přístrojům byl ten, že se na gramofony nedávala přenoska, ale na unašeč neboli gramofonový talíř se umisťovaly úchytky zkumavek a gramofon sloužil jako míchačka krve,“ popsal Vyroubal.

Většina litovelských gramofonů jde dnes na export

Tesla Litovel se musela v minulosti vyrovnat se změnami trendů, když šly raketově nahoru magnetofony nebo ještě později CD přehrávače. Proto litovelští vývojáři vymysleli měnič.

„Sloužil až na deset desek. Aby mohl hrát gramofon déle bez obsluhy, tak se desky naskládaly na sebe, označily se otáčky a desky jedna po druhé padaly na unašeč a přehrávaly se. Mohly to být jak malé, tak velké desky. Tím se smazávala velká výhoda magnetofonových pásků,“ sdělil Vyroubal.

Když se rozjela výroba magnetofonů, mělo to i další dopady. Firma taky začala vyrábět magnetofony, magnetofonové přístroje na baterie a kazetové přehrávače.

Později Tesla reagovala i na digitální záznam na CD. Začala ve spolupráci s firmou Philips montovat první CD přehrávač. Jenže první přehrávače byly nesmírně drahé. A pro zákazníky byly také příliš drahé věže, které se v Litovli rovněž pokoušeli vyrábět.

Gramofony v Tesle Litovel nicméně neporazily ani později digitální média. Poté, kdy koncem minulého století s výrobou ve svém pobočném závodě skončil podnik ETA Hlinsko, rozjela znovu výrobu nově vzniklá společnost SEV.

V současnosti patří výrobce v Litovli znovu ke světové špičce. Nikoli však v objemech, ale kvalitě. Ročně vyrobí na 130 až 140 tisíc gramofonů, z nichž výrazná většina končí v zahraničí. Roční rekord z osmdesátých let minulého století je čtvrt milionu kusů. Tehdy se však na výrobě podílely zhruba dva tisíce lidí, v současnosti je to pouhých 230 zaměstnanců.

„Nové přístroje se nedají porovnat s těmi historickými. Rozdíl v kvalitě je ohromný. Princip je ale pořád stejný jako u prvního gramofonu, který byl v Litovli vyroben před sedmdesáti lety,“ podotkl Vyroubal.

Podívejte se do zákulisí dnešní výroby gramofonů ve firmě SEV