Z Karlštejna do Ameriky. Stovky lidí se vydaly do podzemních štol

  10:24,  aktualizováno  28. května 12:26
Těžkou techniku v kamenolomu Mořina na Berounsku v sobotu vystřídaly davy turistů. V rámci Evropského dne chráněných území totiž Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras připravila pro zájemce pochod z Karlštejna do areálu podniku Lomy Mořina.

Turisté se tam mohli vypravit do podzemní štoly vedoucí k lomu zvaného Malá Amerika, který leží nedaleko slavnější Velké Ameriky.

Prohlídka štoly přidala další dva kilometry ke dvanáctikilometrové trase krajinou Českého krasu s osmi zastávkami na stáncích ochranářů, kteří turistům předávali informace z geologie, paleontologie, dřevin, rostlin, mykologie a dalších oblastí.

V Karlštejně, kde byl start akce, si zájemci vyzvedli od ochránců přírody kartičky, na něž po trase na připravených stanovištích dostávali razítka. Karta se třemi razítky pak umožňovala přednostní vstup na atraktivní prohlídku temné a v parném dni i příjemně chladné štoly, na jejímž konci se naskýtají jedinečné výhledy na lom Malá Amerika.

Právě prohlídka štoly, kterou se z lomu vyvážel vápenec pro výrobu vápna, byla největším lákadlem akce, jež letos nesla podtitul Českým krasem za Hagenem.

„Hagen byl podle pověstí německý voják, který se po válce skrýval ve štolách, někteří lidé v minulosti vypověděli, že jej spatřili, ale zřejmě to není pravda,“ říká s nadsázkou vedoucí Správy CHKO Český kras František Pojer.

Do podzemí se vypravila i Daniela Fulneková, která přijela s rodinou z Nového Strašecí. „Lákaly nás hlavně podzemní štoly. Ještě nikdy jsme tam nebyli a zajímalo nás, jak to tam vypadá,“ podotkla.

Posláním akce ale bylo ještě něco důležitějšího – představit veřejnosti, jakým způsobem tamní ochránci přírody pečují o krajinu. To je přitom podle Františka Pojera stále těžší, protože téměř vymizeli soukromníci, kteří se o nemalé plochy dříve běžně starali třeba tím, že sekali trávu na krmivo pro domácí zvířata.

„Dnes to téměř vymizelo a my tuto péči suplujeme. Prořezáváme křoviny, nebo zajišťujeme spásání ploch pomocí ovcí a koz,“ říká Pojer s tím, že ochránci přírody se snaží udržet v ideálním stavu především místa s výskytem tamní nejcennější teplomilné vegetace.

Jedna ze zastávek sobotní trasy se nacházela u Dubu sedmi bratří, jenž roste kilometr od hradu Karlštejn. Je starý asi 350 let a má obvod kmene 460 centimetrů. Ve zdejším stánku si lidé mohli prohlédnout fotografie a popis nejvýznamnějších rostlin, jejichž domovem je právě Český kras. Na cestu pak dostávali publikaci Perly Středočeského kraje.

„V tomto území například roste 18 druhů orchidejí, spatřit lze vstavače nachové, okrotice bílé, lilie zlatohlavé a spoustu dalších,“ vyjmenoval dlouholetý ochránce přírody a zakladatel CHKO Český kras Petr Moucha. Nejkrásněji kvetoucí květiny už podle něho ale odkvetly. Další informace zájemci získali od mykologů i pracovníků Muzea Českého krasu.

Dorazilo na 1400 lidí, nanuky brzy došly

Tradiční akci navštěvují už od roku 2000 každoročně stovky lidí.

„Podle vstupenek prodaných do štoly přišlo letos 1400 lidí. Je to rekord, za který může krásné počasí, ale hlavně sociální sítě, na kterých jsme letos poprvé akci zveřejnili,“ uvedl Karel Fous ze Spolku Hagen Mořina, který prohlídku ve štole organizoval.

I proto došly klobásy, voda, limonáda a nanuky ještě před čtrnáctou hodinou, než mohli do štol návštěvníci, kteří nešli dvanáctikilometrový okruh Českým krasem.

Kvůli vysokému zájmu se také před štolou v areálu lomů vytvořily před polednem velké fronty a vystát si je až ke vstupnému do podzemí trvalo přes hodinu.

Někteří proto prohlídku vzdali s tím, že se přijdou podívat později. Jiní se v řadě střídali a využili stínu obřích těžebních náklaďáků.

„Jdu sem kvůli štole, která je otevřená jen jednou v roce, tak to vydržíme. Nikam se neženeme,“ rozhodla žena stojící uprostřed dlouhého hada vinoucího se ke vstupenkám.

Autoři: ,