Jednou z těch, u koho hukot větru dodnes vyvolává děsivé vzpomínky, je i Zdenka Frištenská. Právě v ulici Gustava Frištenského, pojmenované po slavném silákovi, v níž vila jeho praneteře stojí, tornádo řádilo nejvíce.
„Snažím se to vymazat z paměti, ale noc na pátek byla bezesná, když byla bouřka. Vrací se to, můžete se snažit sebevíc, ale je to někde v hlavě uložené,“ říká. Vše se podle ní v osudný den odehrálo strašně rychle.
„Člověk si to vlastně ani neuvědomoval. Horší byly pak ty následky, to na vás dopadlo. Náš dům to celý poničilo, vítr lámal, co mohl. Nejprve odnášel jen ty lehčí věci, pak i ty těžší. Na části střechy zůstaly jen obnažené trámy, takže vnitřek promáčel déšť. Také byla rozbitá všechna okna a vyvrácené stromy i s kořeny, ani jeden nám na zahradě nezůstal,“ popisuje děsivé momenty.
Řada svědků se shodla na tom, že 9. června odpoledne nebe náhle potemnělo a poté sílící vítr vytvořil zvuk, který nikdy předtím neslyšeli. A následovala zkáza.
„Na zahradě nám skončily tři střechy a žádná z nich nebyla naše. Jedna byla na balkoně, tu museli hasiči na několikrát rozřezávat, aby ji vůbec sundali dolů. Druhá se zase omotala kolem třešně,“ nastínila už dříve Iveta Pospíšilová, další obyvatelka ulice Gustava Frištenského.
Řádění tornáda odnesly desítky domů a stovky stromů
Litovelské tornádo podle odborníků dosáhlo třetího stupně F3 z tehdy používané pětibodové stupnice hodnotící sílu tornáda. Při té může vítr dosáhnout rychlosti i více než tři sta kilometrů v hodině.
Litovelské tornádo |
Stalose tak jedním z nejsilnějších, které bylo v novodobé historii Česka zaznamenáno. Ze spolehlivě doložených tornád dosáhlo stejného stupně jen řádění živlu v Milošovicích na Kutnohorsku v roce 2001, ve 20. století pak existuje kolem šesti událostí, kdy mohlo jít o kategorii F3, zvláště u těch starších to ale nelze jednoznačně určit.
Pro tornádo této síly není strhávání střech, či dokonce borcení slabších zdí ničím neobvyklým. Přesvědčili se o tom třeba na litovelském koupališti, které přišlo o třicetimetrovou střechu převlékacích kabin.
„Zvedlo ji to jako nic a odmrštilo na plot,“ vzpomínal správce areálu Bedřich Kubáček.
Podobně dopadly třeba i dva altánky na zahradě Frištenských. „Jeden skončil v řece, druhý jsme nenašli vůbec, ani trámy z něj,“ shrnula Zdenka Frištenská.
Škody po řádění tornáda dosáhly zhruba sta milionů korun. Silně poničilo kolem padesáti domů, slaběji pak dalších asi čtyřicet, kromě toho zasáhlo třeba také místní pivovar či strojírenskou společnost Hajdo. Na městských pozemcích bylo vyvráceno nebo polámáno na tři stovky stromů, podobně to vypadalo i na březích řeky spravovaných Povodím Moravy.
