Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve studních u Litovle už je méně jedů ze skládky, voda se ale pít nesmí

  15:58
Nebezpečná skládka, která před lety zamořila karcinogenními látkami podzemní vodu v litovelské místní části Nasobůrky, už dva roky neexistuje. S následky se však místní potýkají dodnes, vodu ze svých studní mohou zatím využívat jen k zalévání.

Pohled na bývalou skládku odpadů (vzadu za areálem) na okraji obce Nasobůrky poblíž Litovle, která způsobovala znečištění spodních vod jedovatými látkami. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Vše nasvědčuje tomu, že na vodovod budou lidé z Nasobůrek odkázaní ještě další tři roky.

„Pravidelný monitoring, kterému podléhá místo u bývalé skládky i širší okolí směrem k prameništi Čerlinky, ukázal, že k nové kontaminaci podzemních vod již nedochází. To je jednoznačně prokázáno. Co se týče studní v Nasobůrkách, můžeme hovořit o mírném zlepšení, které však nadále neumožňuje používat vodu k pití,“ přiblížil starosta Litovle Zdeněk Potužák.

Tento průběh podle něj odborníci očekávali. Předpovídali, že vyčištění podzemního vodního zdroje přirozeným samoregulačním systémem tak, aby byla voda opět pitná, potrvá zhruba pět let od chvíle, kdy se odstraní jedovaté odpady uložené na skládce.

„Monitoring podzemních vod každopádně potrvá delší dobu, a to deset let od ukončení sanace, tedy ještě dalších osm roků,“ popsal starosta.

Vodu z vlastních vrtů obyvatelé okrajové části Litovle nesmějí používat v kuchyni už od roku 2011. Člen místního osadního výboru Radek Ošťádal už dříve uvedl, že ji lidé ovšem pili minimálně pět let předtím, než se na znečištění přišlo.

„Běžný rozbor včetně toho, který je potřeba ke kolaudaci, přítomnost trichloru neodhalí. Přišlo se na to náhodou,“ řekl.

Odstátou vodou lidé mohou alespoň zalévat

Vodu ze studní mohou lidé z Nasobůrek podle starosty zužitkovat alespoň na zahradě.

„Nebezpečné látky, které voda obsahuje, jsou těkavé, pokud ji člověk nechá po načepování odstát, na druhý den ji může použít k zalévání,“ upřesnil Potužák. Současně zdůraznil, že přístup k pitné vodě mají všechny domácnosti zajištěný prostřednictvím vodovodu.

Likvidace nebezpečné skládky, z níž unikaly do země látky trichloroethyl a perchloroethyl, skončila před dvěma lety. V předchozích osmnácti měsících, jež si sanace vyžádala, dělníci z místa postupně odvezli zhruba 130 tisíc tun nebezpečného a tuhého komunálního odpadu.

Kromě těžké techniky se na zásahu podíleli chemici, kteří v místě čistili podzemní vodu pomocí látek na likvidaci jedů. Celou plochu si rozdělili na čtverce a postupovali od jednoho k druhému, přičemž vodu čerpali na povrch a po vyčištění ji vraceli zpět.

Sanace skládky, která mohla ohrozit prameniště potoka Čerlinka - zdroj pitné vody pro celou Litovel a také Olomouc, si vyžádala téměř 400 milionů korun, což představuje největší investici v novodobých dějinách Litovle. Celkem 90 procent nákladů uhradila dotace. Zbylou část zaplatilo město s pomocí Olomouckého kraje a vodohospodářské firmy.