Dobové vory doplavily do Litoměřic kmeny na opravu historického domu

  18:16
Na Lodní náměstí v Litoměřicích dnes dorazilo netradiční plavidlo. Tesaři, kteří připravují opravu historického krovu domu Kalich, totiž připlavili pět spojených vorů, jejichž dřevo zpracovávají pomocí původních technologií. Dřevo napřed dva a půl měsíce máčeli v Labi pod jezem v Českých Kopistech.

„Ve čtvrtek jsme všech pět vorových tabulí vyzvedli a svázali do takzvaného pramenu. Délku má 32 metrů, což s ponořenými vesly vyjde na celkem 40 metrů. Vor řídí plavec pan Jankovský, který má i vrátenský patent, tedy něco jako řidičák na vor,“ popisuje majitel společnosti tesařství Čenda z Litoměřic Zdeněk Oravec, který se už řadu let podílí na obnově kulturních památek.

Pramen vorů vyplul z Českých Kopist. „Všechno jsme se snažili udělat pomocí dobové technologie. Na předáku jsou nožice, ve kterých jsou usazená rudlata, tedy řídicí vesla. Na zadáku je opačina, což je veslo, které se používá, když se pramen potřebuje dostat do boku,“ vysvětluje tesař.

„Na zadáku je také osazen šrek, šrekování je totiž starý způsob brzdění pramenu, kdy se štíhlý kmen vsune do díry ve voru a zapře se o dno řeky. Na prostředním voru je ohniště, což je také původní prvek, neboť vory plující v noci musely být osvětlené,“ doplňuje tesař.

Čistě historický ráz plavidla však narušují dva benzinové motory. „Předák vorové tabule jsme museli osadit závěsným pohonem, protože podle současného plavebního řádu se v řece nesmí pohybovat volně plující plavidlo,“ krčí rameny Oravec.

Fotogalerie

Plavbu vorů po celé trase sledovali diváci a k pramenu se připojilo i několik doprovodných plavidel a armádních člunů. Velký dav voraře přivítal na Lodním náměstí v Litoměřicích, kde zakotvili.

„V neděli ráno vory vytáhneme za pomoci dobrovolných hasičů, kteří nám je pomohou ostříkat od nečistot. Pak je dopravíme na Mírové náměstí, kde dřevo nejprve necháme asi týden vysychat a pak ho začneme před zraky veřejnosti opracovávat. Protože se pracuje s mokrým dřevem, vše tesáme s nadměrkami,“ líčí Zdeněk Oravec.

Všechny otesané díly pak řemeslníci odvezou do odvětrávané haly, kde je nechají do příštího roku vysychat.

Krov na Kalichu z roku 1569 je unikát nejen v České republice, ale i v oblasti severně od Alp, jde o zcela ojedinělou takto zajímavou dochovanou konstrukci, proto jej chceme rekonstruovat s poučeným pohledem a dobovými prostředky,“ zdůrazňuje historik Kamil Podroužek z katedry historie Univerzity J. E. Purkyně.

Před začátkem rekonstrukce proto odborníci starý krov podrobně prozkoumali. „Zjistili jsme, že zde byly použity dvě technologie. Pro trámy ležící na zdivu byla použita penetrace dřeva spočívající v namáčení v takzvané mrtvé vodě. Kmeny se daly do rybníka do bláta, které tím, jak si ho dřevo natáhlo, pomohlo zpevnit jeho povrch,“ objasňuje Podroužek.

„Pro pružné prvky bylo zase použito luhování dřeva plavením v tekoucí vodě. Ukázaly to stopy na dřevě, které bylo použito v krovech. Naši jsme na něm dlaby, které tam nepatří, a vysekané vorové žabky, což nás dovedlo k myšlence, použít k opravě dřevo z vorů plavených po řece,“ dodává historik.

Dřevo máčené pod jezem v Českých Kopistech tesaři spojili do vorů a takzvaného pramenu a připravili na plavení do Litoměřic

Hlavním účelem procesu máčení v proudící „živé“ vodě je, aby dřevo ztratilo své přirozené pnutí. „Při tesání se pak nebude kroutit a nemělo by ani tolik praskat. Ale hlavně se máčením vylouhují a vyplaví látky, které chutnají dřevokaznému hmyzu, třeba škrob nebo cukr. Teď už by například tesařík o takové dřevo neměl mít zájem,“ doplňuje Oravec.

Litoměřický dům Kalich je považován za ikonu města. „Původní báň byla znakem vinařství, později když se jeden z majitelů domu Mrázů dal ke kališníkům, se stal z báně kalich. Už nám to zůstalo a kalich se stal jedním z hlavních symbolů našeho města,“ podotkl starosta Ladislav Chlupáč.

Věž a krovy Kalichu poškodily dřívější nesystematické stavební zásahy. „Zejména úpravy dělané od šedesátých let nerespektovaly typ krovu a došlo i ke statickým chybám,“ doplnil Podroužek.