Léto zvládli vodní záchranáři na Lipně i bez sporné stanice v Kyselově

  10:54
První celé léto má za sebou vodní záchranná služba bez stanice v Kyselově na pravém břehu Lipenské přehrady. Jak poslední měsíce ukázaly, práce se tím pro záchranáře výrazně nezměnila. Šéfa záchranářů těší, že turisté jsou opatrnější.

Vodní záchranáře na Lipně zaměstnávaly přes léto většinou zatoulané plachetnice. Jednoznačnou odpověď na otázku, zda je stanice v Kyselově nezbytná, poslední měsíce nepřinesly. V okolí se ale nestal žádný případ, při kterém by šlo o život některému z turistů. Těch se přitom v lokalitě pohybuje v posledních letech stále víc. Kromě pěších sem vyrážejí také cyklisté a rybáři z Česka i Rakouska.

I proto šéf českokrumlovských vodních záchranářů Milan Bukáček stále varuje: „Pokud se stane nějaký problém, nemáme na místě vozidlo, takže okamžitě nevyjedeme.“

Základna zmizela kvůli rozhodnutí Správy NP Šumava, které objekt patřil. Důvodem byla blízkost přírodní rezervace Kyselovský les, kde se vyskytují ohrožené druhy – tetřívek obecný, hýl rudý či los evropský.

Stanice má v budoucnu opět vzniknout

Nová stanice by však v budoucnu měla v lokalitě vzniknout. Správa NP Šumava na dotaz vodních záchranářů vydala kladné stanovisko.

„Z naší strany by neměl být problém za určitých podmínek stavbu povolit. To znamená garáž, technické zázemí a nutné sociální zařízení,“ říká její mluvčí Jan Dvořák.

Zatím ale není jasné, kdy a v jaké podobě se zde stanice objeví. Proto sem teď cesta záchranářům trvá o několik minut déle. I přestože se zde letos žádné neštěstí nestalo, podle Bukáčka by mohlo. Jednou k cyklistovi, který potřeboval pomoc, dorazili záchranáři zhruba o deset minut později, než kdyby vyráželi z dnes již neexistující základny. „O život sice nešlo, ale klidně mohlo jít,“ upozorňuje Bukáček.

Zároveň připomíná, že vodní záchranáři se kromě výjezdů starali o pořádek v lokalitě. „Cítili jsme, že jsme za území zodpovědní. Teď si tam lidé dělají ohně, postaví si stan v první zóně parku, nechávají po sobě odpadky a nikdo je nekontroluje,“ zlobí se Bukáček.

Podle správy parku nejsou odpadky a rozdělávání ohňů fenoménem letoška a trápí celý park. „Kolem bývalé stanice bylo určitě čisto, ale nedá se říct, že by tenhle problém výrazně zachraňovala,“ uvádí Dvořák.

Obnovu základny podporuje hejtmanka Ivana Stráská. „Mluvila jsem s panem ředitelem a řekla mu, že bychom měli pokračovat v úsilí, aby tam základna vznikla. V tomto smyslu budeme podnikat další kroky. Určitě se sejdu s ředitelem parku, abychom si řekli nějaké možnosti, protože prioritní je ochrana přírody,“ zmiňuje hejtmanka.

Zatím nikdo neutonul

I bez Kyselova ale krumlovští vodní záchranáři hodnotí letošní rok pozitivně. Dosud mají za sebou 35 ošetřených lidí a záchranných akcí. Loni jich bylo celkem 92. Ale podle Bukáčka bude číslo letos podobné.

„Ještě není konec roku. V průměru utonou na Lipně dva až tři lidé za rok. Loni to byl jeden rybář a letos zatím naštěstí nikdo. Letos i loni jsme měli hodně zásahů k plachetnicím ať už převráceným, či nasedlým na břeh kvůli silnému větru, kdy jeho síla dosáhla až 180 kilometrů za hodinu,“ popisuje.

Právě podobný scénář si vyžádal asi nejdramatičtější zásah, při němž byly ohroženy čtyři životy pasažérů plachetnice. Na svědomí ho měl právě silný vítr. Lidé mohou v podobných situacích využívat aplikaci Záchranka, díky které snadno zavolají pomoc.

Bukáčka těší, že jsou lidé poslední dobou více obezřetní. I proto počet zásahů neroste. S vodními záchranáři spolupracuje řadu let i Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. U přehrady má výjezdové základny ve Vyšším Brodě, Frymburku a Horní Plané.

K pondělku vyjížděli záchranáři z těchto základen k bezmála 1 300 zásahům, což je zhruba stejný počet jako minulý rok. „Specifikem v této oblasti je vyšší procento zásahů u úrazů a také vyšší počet ošetřených cizinců proti jiným jihočeským lokalitám,“ uvádí mluvčí jihočeských záchranářů Petra Kafková.

Letos je spolupráce posílená také díky zařazení vodních záchranných stanic Modřín a Vltavice do databáze zdravotnického operačního střediska. „Díky propojení se zrychlilo předání výzvy mezi naším operačním střediskem a vodními záchranáři,“ dodává Kafková.

Autor: