„Pro likvidaci tzv. listnatého jmelí použijeme účinnou látku vyvolávající zvýšení tvorby fytohormonu, který způsobuje opad listí u stromů na podzim a podobně způsobuje rozpad keříků poloparazitu. Tím pádem by se měl eliminovat jeho růst na napadeném stromě. Roztok se aplikuje bodovým postřikem na zelené části jmelí,“ uvedla referentka městské zeleně Lada Večeřová.
Aplikaci zajistí v průběhu března na deseti vytypovaných stromech – lípě srdčité – specializovaná firma. Město na tento účel vyčlenilo 45 tisíc korun.
Ve dvou posledních letech se podařilo z velké části odstranit tohoto cizopasníka z více než 200 stromů, jednalo se především o lípy na sídlištích a také ve vybraných parcích a alejích.
„V minulých letech jsme odstraňovali jmelí nárazově během jiných arboristických prací. Od předloňského roku máme speciálně pro ošetření stromů nejen se jmelím dva odborníky v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les, kteří se věnují trvale stromolezeckému ošetřování stromů a kteří se taktéž zaměřují na stromy napadené jmelím. Letos chceme v těchto pracích pokračovat a už nyní lidé mohou vidět lezce pracující v korunách stromů,“ uvedla referentka městské zeleně Večeřová.
Práce na vysokých stromech jsou náročné, probíhají v korunách stromů, které jsou často pro napadení cizopasníkem, a i s ohledem na věk křehké.
Bohužel mnohdy jsou stromy napadeny v takovém rozsahu, že již žádné ošetření ořezem nemá smysl. Jmelí ze stromu vysává vodu i živiny, strom postupně usychá, jmelí je těžké, větve se ulamují a stávají se nebezpečnými. Tehdy přichází v úvahu jen pokácení. „Musím zdůraznit, že se snažíme zachránit hodnotné a perspektivní stromy, které jsou napadeny jmelím maximálně ze 70 procent. Pokud je rozsah napadení cizopasníkem větší, pak už žádný ořez nemá smysl,“ dodává Večeřová.
Parazitickou rostlinu rozšiřují zejména ptáci. Odborníci označují současnou situaci v celé zemi jako epidemii. Jmelí nestačí jen vylamovat, protože do tří let z kořínků naroste znovu, bude ho více a zhoustne. Je potřeba napadenou větev odřezat co možná nejdál od místa, kde trs vyrostl. Také je potřeba v místě zabránit přístupu světla, aby jmelí znova nevyklíčilo.
Napadením trpí především lípy, javory, ovocné stromy, cizopasník napadá hlavně osamocené jedince, stromořadí a stromy na okraji lesa. Lípa je obecně náchylnější, i na jmelí, a často trpí defektem koruny. Jedince pro novou výsadbu proto vybíráme podle místních podmínek.
Letos město vyčlenilo na arboristické práce, které zahrnují i další práce na záchraně starých stromů, jako je zpevňování koruny apod., částku více než půl milionu korun.
Český Těšín již několik let pokračuje také v ojedinělé léčbě jírovců napadené klíněnkou jírovcovou.
Jmelí bílé (Viscum album subsp. album L.) je stálezelený vytrvalý poloparazitický keř, který žije na větvích listnatých stromů, od kterých přijímá vodu a minerální látky. Tento poloparazit má vyšší dynamiku výparu, než naše dřeviny a strom jej není schopen nijak ovlivnit. Napadené větve, které nejsou dostatečně zásobovány vodou, postupně usychají a jsou více náchylné na napadení škůdci a chorobami. Přítomnost jmelí může při významném rozsahu způsobit i zánik jedince.
