Lidé neznají chování zvířat a zásobují zoo v Ostravě dotazy

  17:58
Utekli vám pávi. Není to zvíře nějaké nemocné, že se tak smutně tváří? Proč tak kňučí? Určitě má hlad. Návštěvníci zoo si často různé zvuky a chování zvířat vysvětlují po svém. Pak s domněnkami běhají za ošetřovateli nebo je šíří dál doma či v práci. Ve většině případů se však mýlí.

Čáp černý. | foto: Zdeněk Mačát, Správa NP Podyjí

O podobné špatné závěry není nouze. Nedávno se rodině pozorující klec se lvicí zdálo, že se šelma smutně ozývá. Myslela si, že teskní po lvovi, který ze zoo odcestoval. „Není tomu tak. Samec byl kvůli své povaze pro lvici zejména v období říje příliš aktivní a tím ji stresoval. Ta nyní naopak zažívá poklidné období.

V přírodě ve smečce žije více lvic, tady žili jen v páru,“ vysvětluje mluvčí zoo Šárka Nováková a podotýká, že chov lvů indických není jednoduchý, protože v zoologických zahradách není dostatek chovných zvířat a chovných skupin.

Čím zvířata matou návštěvníky nejčastěji? Například ošetřovatele lidé často upozorňují na to, že z výběhu utekli pávi.

Čáp neumírá, ale toká

„Ti ale žijí v areálu zoo volně a pohybují se jak ve výbězích některých zvířat, tak i přímo na cestách. Ještě více je překvapí, když zjistí, že i toto zvíře umí létat. Zmínila bych třeba i tok samce čápa černého. Někteří si myslí, že čáp je nějak nemocný, zraněný, protože se předklání a má napůl roztažená křídla a vydává takové slabé pískavé zvuky,“ popisuje Nováková.

Velký problém je, že u řady zvířat mají lidé mylný pocit, že jejich hlasové projevy znamenají, že mají hlad a dožadují se potravy. 

„V lepším případě třeba upozorní na tuto skutečnost pracovníky zoo, v horším případě jim nabídnou potravu sami – pečivo, chleba s máslem a salámem, chipsy, utrženou větvičku a podobně. V tu chvíli jsou přesvědčeni, že zvířata zachraňují, a vůbec jim nedochází, že jim naopak velmi ubližují a že je mohou i zabít,“ upozorňuje mluvčí.

Nesměje se, má zlost

Řada návštěvníků s oblibou dělává různé grimasy u klecí s opicemi. Pak se domnívá, že zvláště samci úšklebky opětují, a je to pro ně velká zábava.

Gibony stresuje hluk a jekot.

„Samce naopak toto chování velmi dráždí, a protože si to nemůže vyříkat s dotyčným návštěvníkem, vybíjí si zlost na někom, koho má po ruce – tedy některé ze samic, kterou může klidně usmrtit. A pokud zrovna tato samice pečuje o mládě, to uhyne také,“ varuje Nováková.

Pro kriticky ohrožené gibony bělolící je zase velmi stresující hluk, jekot. Tito primáti „zpívají“ při obhajobě teritoria, utužují si vztahy, a pokud se jim tam začne hlasitě ozývat návštěvník, nervozita ve skupině silně vzroste. 

„Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o velmi vzácná a ve volné přírodě ohrožená zvířata, když uhynou z výše popsaných důvodů, jsou pro zoo tyto ztráty nevyčíslitelné,“ zdůrazňuje mluvčí.

Kromě ošetřovatelů, které zvířata znají, se z přítomnosti jiného člověka nijak netěší, ač by se někomu někdy mohlo zdát, že na něj papoušek volá od radosti.

Párkrát si také návštěvníci stěžovali, že ošetřovatelé nechali chudáka samici lamy či jelena rodit zcela bez dozoru, bez přítomnosti veterináře. U rození většiny zvířat chovaných v ostravské zoo ale člověk přímo neasistuje.