Houba, co vám hne žlučí. Hořčák kazí smaženice

Liberecký kraj - Kdo z nás ho nikdy nenašel? Přiznejte se! Ti šťastnější poznají hořčáka ještě v lese, ti druzí až ve smaženici, která se nedá jíst. Hřib žlučník je prokletí houbařů amatérů.

Hořčák přitom doslova klame tělem. Hřibovitá houba má krásnou barvu, nebývá červivý, pěkně voní. Dokladem jeho jedlosti je i molitan zespodu klobouku. Ale ouha! Právě ten nám svojí podezřele bílou barvou napovídá, že tady něco nehraje. Přidá li se k tomu ještě nápadně baňatá žlutá noha, buďte si jisti, že v ruce držíte hřiba žlučníka.

„Jde o typickou houbu podzimu, rostoucí v jehličnatých lesích. Žlučník je nejčastěji zaměňovaná houba, naštěstí ale není jedovatá," komentuje houbařský guru Zdeněk Pelda.

I kdyby se vám tedy záhadou podařilo celou houbu spořádat, neotrávíte se. Otrávíte si ale chuť: hořkost houby je někdy tak silná, že se jí budete zbavovat celé hodiny. Mnozí houbaři proto v případě nejistoty ještě v lese maličko uždíbnou, aby ochutnali… ale to houbařští profesionálové nedoporučují.

„Kdybyste tohle zkusili třeba s muchomůrkou zelenou, stoprocentně budete mít minimálně zažívací problémy. Syrové houby v lese radím zásadně neochutnávat," varuje Pelda. A mluví z něj zkušenost. Sám takhle kdysi ochutnal nasyrovo hřiba satana. A celodenní ukrutné bolesti ho odnaučily byť jen uždibovat!

Hřib žlučník je zajímavější pro farmaceutický průmysl, který by mohl využít jeho protirakovinné účinky. Těch je v houbě ale tak malé množství, že průmyslově se nevyplácí jej zpracovat. Ale i tento potměšilý krasavec je ozdobou naší přírody.

Autor: Tomáš Lánský - Liberecký deník