V kraji je už na tři tisíce podchycených problémových uživatelů drog. Mohou roznášet infekční choroby, například žloutenku. Riziko přitom číhá v tom, že je většinou už nikdo nepozná. 

„Tato skupina rizikových uživatelů drog pracuje, má děti, které navštěvují školky a školy,“ varuje mimo jiné zpráva Plán protidrogové politiky Libereckého kraje na období 2019 - 2022. 

Zmíněné tři tisíce problémových uživatelů vychází ze statistiky terénních programů a odhadu obcí. Jde přitom jen o podchycené uživatele. Číslo je tak ve skutečnosti ještě vyšší. Zpráva varuje před tím, že úměrně s tím rostou zdravotní rizika spojená se zneužíváním drog. Upozorňuje na to, že se uživatelé drog pohybují v obchodních centrech, hromadných dopravních prostředcích nebo školách. 

Narkomani mnohdy ignorují infekční choroby

„Problémový uživatel drog je osoba, která pravidelně užívá drogy, a která už svoji touhu po droze bez pomoci druhých přestává zvládat. Je v nějakém stupni závislosti. Začíná mít také zdravotní potíže od zanícených ran po vpiších až po krví přenosná onemocnění,“ vysvětlil Lubomír Šlapka, ředitel organizace Most k naději, která provozuje K-centra. Pomáhají zmírňovat následky závislostí.

„Nezřídka pracovníci nízkoprahových protidrogových služeb narazí na lidi, jež mají rozvinuté infekční choroby, avšak potíže neřeší, mnohdy je i ignorují,“ varuje zpráva před šířením infekčních onemocnění. 

Podle údajů krajské hygieny se loni v kraji objevily 102 případy onemocnění virovou hepatitidou typů A, B, C. „Z toho čtyřicet jedna nemocných uvedlo užívání drog, což je čtyřicet procent,“ uvádí zpráva. 

Pracovníci nízkoprahových protidrogových služeb v souvislosti se snížením kvality drog a užíváním často nových sloučenin pozorují zvýšený výskyt psychických poruch u uživatelů drog. 

„Častěji jsou pracovníci (nízkoprahových center) svědky psychotických epizod, halucinací u pouličních uživatelů drog, a to i těch, kteří byli dosud z pohledu pracovníků psychosociálně relativně ‚stabilizovaní‘,“ stojí ve zprávě. To také ohrožuje pracovníky nízkoprahových protidrogových služeb. „Je nutná větší obezřetnost při provádění monitoringu a práce na drogové scéně,“ upozorňuje zpráva. 

„Bohužel, je to nový trend. Častější psychotické epizody jednoznačně potvrzujeme. Na trh přichází spousta nových halucinogenních a dalších látek, které na rozdíl od takzvaných standardních drog přináší jiné dopady na psychiku. Tyto drogy mají velký náběh na mozek, na ovládací schopnost,“ řekl Šlapka. 

Předsudky o exotech s kapucí neplatí

Pracovníci nízkoprahových protidrogových služeb upozorňují i na to, že zažitá představa „feťáka“ jako špinavého zloděje žijícího ve squattu, už platí jen pro menší část drogově závislých. Další rizikoví uživatelé drog pracují, mají děti, které navštěvují školky a školy. 

„Zároveň se střetávají vzájemně mezi sebou. Tímto vším může docházet k snadnějšímu přenosu infekčních onemocnění do běžné populace,“ varuje zpráva. 

Nedávno MF DNES upozornila na skutečnost, že stále víc lidí bere drogy, aby ve fabrikách zvládali práci na směny. Vedoucí libereckého K-centra organizace Most k naději Jana A. Koudelková tehdy upozornila, že jejich klienti nejsou v populaci mnohdy poznat. 

„Zažité předsudky o exotech s kapucí, dredy a tetováním dávno neplatí. Drogy dneska může brát váš kolega z práce i profesor z univerzity. Stále častěji se setkáváme s tím, že naši klienti pracují na směnách ve fabrikách. Dříve byli nezaměstnatelní, ale tím, že je dobrá ekonomická situace a nejsou lidi, firmy berou v podstatě kohokoliv. A prakticky jim to vyhovuje, protože třeba na pervitinu jsou lidé rychlí, výkonní a více vydrží,“ vysvětlila Koudelková. 

Tito lidé si podle ní mohou dovolit platit nájem v bytě a nemusí přežívat ve squattech nebo na ulici. „Bydlí ve společných toxibytech, je jich tam třeba pět i deset a točí se v rámci směn,“ dodává Koudelková. 

Krajští radní v červnu odsouhlasili, že do roku 2022 může dát kraj na řešení problémů s nelegálními drogami, alkoholem, tabákem či hazardním hraním v optimálním případě ze svého rozpočtu 5 milionů korun. 

„Na omezení vlivu omamných látek na zdraví obyvatel dáme celkem 4,1 milionu korun. V případě, že porostou daňové příjmy kraje, můžeme navýšit dotaci každoročně o tři sta tisíc,“ uvedl Pavel Svoboda, náměstek hejtmana pro sociální věci. Kraj podpoří služby prevence, léčby a resocializace a služby snižování rizik užívání návykových látek.