Na prvním komíně v Chotyni vůbec nejsou. Na druhém v Chrastavě se ještě nevylíhli. Skupinou ornitologů toužebně očekávaný bíločerný poklad přináší až třetí komín v Nové Vsi.
Asi měsíc stará trojice mláďat čápů bílých dostává na nohy černé umělohmotné kroužky se znaky českých ornitologů. Se svojí „občankou“ se brzy vydají na strastiplnou cestu napříč přelidněnou Evropou a vyprahlou Afrikou. Na asi deset tisíc kilometrů dlouhé pouti na ně budou čekat stovky překážek v podobě drátů elektrického vedení, nedostatku potravy nebo zákeřných lovců.
Populace čápů klesá
Celkem jich ornitologové okroužkovali na Liberecku devět. „Je to slabé. Kroužkovali jsme jen na třech hnízdech. Tak špatný rok na Liberecku dlouho nepamatuji,“ řekl Stanislav Chvapil, vedoucí Skupiny pro výzkum brodivých ptáků České a Slovenské republiky.
Loni ornitologové okroužkovali dvacet mláďat na sedmi obsazených hnízdech. Na třech hnízdech jsou letos jen dospělí ptáci, kteří nevyvedli mladé. Ze dvou hnízd mláďata vypadla. Do Chrastavy se nicméně ornitologové ještě vrátí, až mláďata povyrostou. Prozkoumat je zapotřebí také ještě hnízdo v Jablonném.
„Populace čápů bohužel klesá. Souvisí to se všemi zásahy člověka do přírody a krajiny. Čápi nemají dostatek potravy, nemají kde hnízdit. Obojživelníci jsou ještě citlivější na znečištění, čápi se proto přeorientovávají na myšovité hlodavce. Čerstvě narozená mláďata krmí hmyzem, toho ale také ubývá. Pak je také na tahových cestách v arabských státech loví. Často jen tak z legrace,“ poznamenal Chvapil.
Tento dvaaosmdesátiletý nestor ornitologie okroužkoval za svůj život na 6,5 tisíce čápů. „Rodiče čápů sedí na vejcích 28 až 32 dny. Nejlepší je dát kroužek když už čápi mají obrysové peří, tedy černé letky. Je to kolem pěti, šesti týdnů. Kroužek mají na celý život,“ uvedl Chvapil.
Polovina čápů se nedožije prvního roku
Dva měsíce pak trvá, než mláďata vylétnou z hnízda. Pak se podle Chvapila ještě asi týden vracejí do hnízda. V srpnu se vydají do zimoviště v Jižní Africe. Zhruba polovina nově narozených čápů se ale nedožije prvního roku. „Délka života čápů bohužel není velká. Průměr je tak osm, deset let. Rekordmanem byl u nás třiadvacetiletý čáp z jihu Čech,“ vypočítal Chvapil.
Všichni okroužkovaní ptáci, kterým se podaří zůstat naživu, přinesou důležitá data do vědeckého výzkumu. Zahraniční ornitologové, kteří data přečtou díky silným dalekohledům, budou posílat údaje o výskytu konkrétních čápů českým kolegům. Ti pak zjistí, kudy jednotliví ptáci létají nebo jakého stáří se dožívají. Díky kroužkům se pak čeští vědci dozví, kde si čápi na našem území postaví nová hnízda. Na stejné hnízdo se vrací jen rodiče.
„Čápi jsou velcí ptáci a díky tomu je zpětných hlášení víc. Máme hlášení z Jihoafrické republiky, Zairu, Zimbabwe. Loni jsem dostal hlášení z národního parku Serengeti v Tanzánii. Nejvíc zpětných hlášení je z tuzemských nebo z okolních zemí jako je třeba Německo,“ podotkl Chvapil.
Čáp bílý je ohroženým druhem. V České republice je asi 1200 hnízd čápů bílých, obsazených bývá podle Chvapila jen asi 700.
