Dříve využívalo město služeb externích vymahačů a exekutorů. Obcházeli dlužníky a domlouvali splátkové kalendáře. Jenže to nefungovalo.
„Bohužel naše kapacity vymoci tyto dlužné částky jsou velmi omezené. Dlužníky vyzýváme k úhradě, něco jde k soudu, ale valného účinku to nemá. Většina případů tak skončí tak, že se tyto pohledávky po letech odepíší, vyprší lhůty pro vymáhání, nebo dlužník zemře,“ popisuje situaci náměstek primátora pro sociální věci Ivan Langr.
Úroky jsou často vyšší než dlužná částka
Rád by proto prosadil, aby město vůči dlužníkům přitvrdilo a víc se o peníze, které pak chybí v rozpočtu, staralo.
„Dokud se nezačnou dluhy na nájemném aktivně vymáhat, tak se nic nezmění. Spousta lidí vidí, že když nezaplatí, nic se jim v podstatě nestane. Spoléhají na to a neplatí. Je potřeba přijít s jinou politikou,“ zdůvodňuje Langr.
Cílem města přitom není přivést dlužníky do ještě větších problémů. V městských bytech totiž většinou bydlí právě ti, kteří jsou sociálně znevýhodněni, lidé s nižšími příjmy, samoživitelky a podobně.
„Podstatnou část u těchto dluhů činí úroky z prodlení a penále. Myslím, že bychom se měli v zastupitelstvu pobavit o tom, zda tyto úroky nebo jejich podstatnou část dlužníkům neodpustit. Nesnažíme se o to, dostat z lidí co nejvíc peněz, ale především to, co skutečně dluží, tedy vlastní výši nájemného. Úroky celou situaci komplikují, často jsou vyšší než samotná dlužná částka,“ řekl Langr.
Kromě fyzických osob jsou ale mezi dlužníky i firmy, které mají od města pronajaté nebytové prostory. V jejich případě už by ale město nemělo být podle Langra tolik tolerantní a dlužné nájemné by mělo aktivně vymáhat.
Vybrané peníze by se pak měly zpátky investovat do sociální oblasti.
Lidé dluží i za psy, pokuty či popelnice
Dluhy na nájemném nejsou ale jedinými pohledávkami. Městu lidé dluží i na poplatcích za psy, nezaplacených pokutách, velkou část tvoří poplatky za popelnice.
„Neplatiči popelnic jsou hlavně na velkých sídlištích, kde si pak ale také lidé nejvíc stěžují na přeplněné kontejnery a nepořádek kolem nich. Zrušit platbu za svoz odpadu jako to udělala jiná města, ale podle mě není cestou. Snažíme se už roky držet tyto poplatky ve stejné výši, nezdražujeme, i když město na svozu velmi doplácí. Najít ideální řešení je ale velmi složité,“ zmínila před časem náměstkyně primátora pro životní prostředí Karolina Hrbková.
Poplatek za komunální odpad v Liberci je 492 korun za rok, zatímco v sousedním Jablonci platí lidé ročně 2 788 korun.
V Jablonci si ale na rozdíl od Liberce mohou lidé dluh vůči městu odpracovat. „Odpracovat si lze nejen dluhy na nájemném, ale jakoukoli pohledávku, třeba i pokuty. Je to taková šance pro všechny,“ řekl náměstek primátora Miloš Vele.
V Jablonci také nedávno vyhlásili amnestii pro dlužníky na nájemném. Kdo doplatil nájemné, tomu se odpustily úroky a penále, které často tvořili více než polovinu dluhu.
