Nová psychiatrie v Liberci pomůže od úzkostí i závislosti na alkoholu

  6:20
Ráno budíček, čas na hygienu, snídaně a pak terapeutický program ve skupině i individuálně. Vše rozloženo do šesti týdnů. Tak bude probíhat léčebný režim pacientů s úzkostnými stavy v nově otevřené budově psychiatrie v Krajské nemocnici v Liberci.

V liberecké nemocnici otevřeli novou budovu psychiatrie. (6. listopadu 2019) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Všechny nejnovější výzkumy ukazují, že právě šest týdnů je optimální doba pro takovou léčbu. Bude tu vždy deset pacientů s podobnou diagnózou, což usnadní celý terapeutický proces,“ řekl primář centra psychiatrie nemocnice Jaromír Hons.

O patro výš pak bude probíhat léčba pacientů závislých na alkoholu, ta už ovšem bude delší, plánovaná je vždy na tři měsíce.

„V Česku je alkohol droga číslo jedna. V tom jsme šampioni i v evropském měřítku,“ vyzdvihuje nutnost adiktologické stanice, jak se oddělení nazývá, Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví.

Pacienti, kteří na obou lůžkových odděleních skončí, však nebudou po celý den zavřeni jako v minulosti. 

„Celá přestavba bývalého plicního oddělení pro potřeby psychiatrie se nese v duchu nového pohledu na duševně nemocné. Doba, kdy se odstrkovali na okraj společnosti, zavírali a ukrývali záměrně před okolním světem, je pryč,“ poznamenal Hons.

„Pacienti tu budou mít volný režim, budou moci chodit volně po celé budově, zahradě i po areálu nemocnice. Pokoje jsou dvoulůžkové, a ne pro šest či osm lidí jako to bylo dřív. Vícelůžkové pokoje nebyly pro psychicky nemocné vhodné. Plánujeme tu také komunitní kavárnu, abychom propojili svět nemocných se zdravými,“ sdělil Hons.

Pacienti budou na léčbu pouze docházet

Teď se díky rekonstrukci nevyužívané budovy za 53 milionů korun služby pro duševně nemocné ještě rozšíří.

Fotogalerie

„Je to důležité, protože dostupnost psychiatrické péče v Libereckém kraji není úplně nejlepší. Zvlášť v okrajových částech regionu nejsou žádná zařízení, ambulance, všechno se stahuje sem,“ poukazuje Hons.

Součástí psychiatrie v liberecké nemocnici budou nově i denní stacionáře a specializované poradny pro duševně závažné poruchy. Pacienti tak na léčbu budou pouze docházet.

Ročně je na psychiatrii v Liberci hospitalizováno asi 700 lidí a do ambulancí dochází na vyšetření dalších 5 000 lidí. 

„Velkých psychiatrických poruch jako je schizofrenie, bipolární poruchy nebo velká deprese je v populaci zhruba pořád stejně. Ale co narůstá, je více duševních poruch z neurotického spektra, různé úzkosti, změny nálad, které jsou vyvolané dnešním životním stylem a tempem, který klade na člověka stále větší nároky,“ podotkl Mohr.

Další oblastí, ve které počty nemocných přibývají, jsou poruchy spojené se stářím.

„S tím, jak se prodlužuje průměrný věk života, tak přibývá lidí, kteří trpí demencí či neurokognitivními poruchami. To je velká výzva jak po stránce terapeutické, tak pečovatelské. Pořád na to nejsme připraveni, ale řešit se to musí. Pacientů s touto diagnózou bude přibývat,“ dodal Mohr.

Vše ale ztěžuje fakt, že psychiatrů je velký nedostatek. Psychiatrie je v medicíně stále na chvostu jako neatraktivní obor, byť její pomoc vyžaduje stále víc lidí.