Projekt vědci testují v obci Hájek na Karlovarsku. Tady chtějí škodlivin zbavit vodu vytékající z obří skládky. Pokud plány odborníků vyjdou, další pokusy se uskuteční v Polsku nebo Francii. Liberecký kraj uvažuje o tom, že by technologii z Liberce využil například při odstraňování ekologických zátěží v Ralsku. 

Půda a voda pod skládkou, kde chtějí liberečtí vědci spolu s mezinárodním týmem vynález vyzkoušet, je znečištěna látkami, které vznikaly jako odpad při výrobě lindanu. To byl pesticid a insekticid vyráběný ve Spolaně Neratovice, v roce 2009 ho však zakázala Stockholmská úmluva. 

Mimo jiné je karcinogenní a toxický pro ryby. Miroslav Černík z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace z Technické univerzity Liberec, odhaduje, že těchto chemikálií zde může být až pět tun. 

„Tyto látky sem byly tajně naváženy hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Nechtějí se biologicky rozložit, to znamená, že jim to musíme umožnit. Je tam totiž živá příroda, třeba jeleni, zvířata tu kontaminovanou vodu pijí, voda je v rybnících, kde jsou ryby,“ popsal Černík.

A jak systém mokřadů zjednodušeně funguje? Výzkumníci se podíleli na projektu v letech 2011 až 2016, který měl odval v Hájku zabezpečit tak, aby nebyl rizikem pro životní prostředí. Vyzkoušeli různé látky a metody, jak z vody vytékající z kontaminovaného území odstranit škodliviny. Výsledkem byl systém o třech částech. 

„Má aktivní stěnu obsahující železo, které působí jako redukční činidlo, dále biologickou část s rašelinou a potom mokřad, kde se na kořenovém systému rostlin voda dočišťuje. Navíc ten mokřadní systém zlepší i vzhled okolní krajiny,“ vysvětlil vědec. Doplnil však, že jde o proces, který bude trvat desítky let. 

Díky libereckému objevu se v místech, která jsou pesticidy zamořená, nemusí budovat nákladné čistírny.

„Někde to není ani možné, jelikož jsou ty skládky v místech, kde chybí infrastruktura. Naše technologie je založena na samovolných biologických či chemických procesech, které vyžadují jen příležitostnou údržbu. Půjde tedy spíše o občasnou výměnu nějaké náplně třeba jednou za deset let,“ odhalil Černík. 

Z Polska až do Francie

Liberečtí výzkumníci na projektu spolupracují například se státním podnikem Diamo, jenž sídlí ve Stráži pod Ralskem, nebo se společnostmi v Dánsku, Francii či Polsku. „Druhá lokalita, kde bychom chtěli technologii zavést, je polské Jaworzno. Pak by přišla na řadu Francie,“ dodal Černík. 

Vědci na projekt potřebují téměř 80 milionů korun. Na jeho přípravu nyní přispěl Liberecký kraj částkou takřka 247 tisíc korun. „Doufáme, že know-how a tato technologie bude v budoucnu využita také na našem území. Máme tu mnoho území, kde je kontaminovaná voda nebo jiná ekologická zátěž, třeba Ralsko,“ uvedla radní Radka Loučková Kotasová. 

Pesticidy jsou podle tři roky starých testů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přítomny ve většině jídla, které lidé konzumují. Laboratorní studie naznačují, že mnohé pesticidy používané v dnešní době i v rámci Evropské unie mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž vážné a nevratné může být zejména poškození vývoje mozku dítěte. Pesticidy mohou u dětí také zvyšovat riziko vzniku leukémie. 

Řada těchto látek má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů. „Je to problém nejen Evropy, ale i celého světa,“ uzavřel Černík.