Farníci proti ní protestovali, teď je výstava téměř nepřístupná

  16:14
Jako by ta výstava v kostele byla nechtěná, říká rozladěně Stanislav Kubín k obrazům ukrajinského malíře Michaila Ščigola. Zájemci si až do 12. září mohou prohlédnout ve světě oceňovaný Ščigolův Valdštejnský cyklus v libereckém chrámu sv. Antonína Velikého. Jenže tak jednoduché to právě není.

Na snímku Stanislav Kubín, který se na uvedení výstavy podílel. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Výstava má být dle dojednaných podmínek přístupná vždy hodinu před konáním bohoslužby. Tedy ve všední dny od 17 do 18 hodin. 

„Bohužel jsme se setkali s tím, že kostel nebývá otevřen přesně v době, kdy by měl být. Stalo se nám to už několikrát. Může to odradit spoustu návštěvníků. Ještě minulý týden nebylo vyvěšeno ani telefonní číslo, kde by se člověk mohl na otevření kostela domluvit,“ poznamenal Stanislav Kubín, jenž se se svojí ženou podílel na realizaci výstavy.

„Na výstavu jsem se vydal asi před měsícem a kostel byl v uvedenou dobu zavřený. Paní, co také stála před kostelem, se tam už prý nedostala podruhé,“ napsal redakci jiný návštěvník.

Farníci proti výstavě protestují

Přestože výstava A. V. E. Valdštejn prošla mnoha prestižními místy od Milána po New York a visela i ve Svatovítském chrámu, mnozí farníci proti ní protestují. V Liberci má i mizivou prezentaci. Navzdory tomu, že je spojená s benefičními koncerty. Vivaldiovský koncert se například v kostele uskuteční 30. srpna od 19 hodin. 

„Je škoda, že se výstava dost nepropaguje. Možná, že své udělaly stížnosti některých farníků u církevních nadřízených. Jako by výstava byla v kostele nechtěná či jen trpěná,“ míní Kubín.

„Negativní reakce pokračují, ale rozhodně to není tak, že bychom nechtěli, aby lidé výstavu viděli. Nemáme potřebný počet lidí, který by se o to mohl postarat. Je doba, kdy jsou dobrovolníci pryč, zaměstnanci si berou dovolené. Pan kostelník je nemocný. Je vcelku běžné, že mám mši v půl páté jinde a v šest ji sloužím tady v kostele. Teprve až přijedu, tak kostel otevřu,“ zmínil liberecký arciděkan Radek Jurnečka.

Expresionistická epopej o Valdštejnovi jen zdánlivě do kostela nepatří, jak se domnívají její odpůrci. Ščigol obrazy ve skutečnosti maloval i proto, aby uživil sebe a svého syna, jenž se v České republice léčil z dětské obrny. Před tím hoch přišel o matku. V těžkém osudu, který nakonec vůlí a pílí překonal, viděl Ščigol podobnost s Valdštejnem. Ten vyrůstal jako sirotek. 

Na Ščigolových obrazech se proto objevuje chlapec s obličejem dospělého muže, což je parafráze Albrechta a syna Daniela. Ani další obrazy Valdštejna nevelebí jako válečníka. Valdštejn na jednom z obrazů po vyhrané bitvě sklíčeně sedí obklopen mrtvými. Boj skončil, ale není nikdo, kdo by sklidil obilí, uhasil požár a pohřbil mrtvé.

Autor: