Krkonoše i Jizerky jsou plné zlámaných stromů, hrozí jim útok kůrovce

  11:22
Větrná a sněhová kalamita, která v lednu zpustošila lesy v horách Libereckého kraje, je patrná i na konci jara. Turisté narážejí na zlámané stromy v Krkonoších i v Jizerských horách.

Turisté narážejí na zlámané stromy v Krkonoších i v Jizerských horách. Na snímku spadlý strom v Bedřichově. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Šli jsme s dětmi na výlet z Bedřichova na přehradu Černá Nisa. Na lesní cestě z Maliníku jsme uviděli mohutný prasklý smrk,“ říká Dominika Škamlová.

„Byl prasklý, špičkou se opíral o zem a prošli jsme pod ním jako pod mostem. Při návratu do Bedřichova jsme nešli po cestě, ale lesem. Překvapilo nás, kolik polámaných smrků kolem nás leželo,“ vypráví Škamlová.

Podle Ludvíka Řičáře, krajského ředitele Lesů České republiky, se v horách vyskytují místa, kde má ulomenou špičku každý čtvrtý nebo pátý strom.

„Zhruba jednou za deset let přijde podobná větrná a sněhová kalamita jako letos v lednu. Při vrcholových zlomech necháváme méně poškozené smrky někdy stát. Nahoru jim už ale rostou jen postranní větve, a ne ulomené špice,“ vysvětluje Řičář.

Lesníci zatím neodstranili z lesa všechny nebezpečné polomy. Na nejvýše položené horské cesty se totiž dostali až před měsícem, kdy tam roztál sníh upěchovaný rolbami při úpravě Jizerské magistrály.

„Na likvidaci polomů jsme si udělali harmonogram. Těžaři odstraňují v první řadě stromy, které ohrožují turisty. Pak jsou na řadě smrky, z nichž by se mohl šířit kůrovec,“ uvádí Řičář. Zlomené smrky by chtěli lesníci odstranit do poloviny letošního roku.

Likvidace polomů nejde tak rychle, jak by si přáli. Některé těžařské firmy, které běžně pracují v Libereckém kraji, totiž kácejí smrky na jiných územích České republiky zasažených kůrovcovou kalamitou. „Místo u nás jsou na Českomoravské vysočině,“ upozorňuje Řičář.

Kalamitou poškozený les může sežrat kůrovec

Neodklizené polomy se nacházejí také kolem jizerskohorské rozhledny Štěpánka. „Hned po lednové kalamitě jsme odstranili pod Štěpánkou prasklé stromy z cest, abychom na nich mohli upravovat stopy pro běžkaře,“ podotýká kořenovský místostarosta Stanislav Pelc. 

„Ale mimo cesty jsou polomy pořád. Lesem pod Štěpánkou jsem procházel před týdnem. Je šílené, kolik je v lese zlámaných špiček stromů. Něco podobného jsem si ani nedokázal představit. Mám strach, že kalamitou poškozený les sežere kůrovec,“ říká Pelc.

Vrcholové zlomy smrků postihly v lednu masivně také západní Krkonoše, rozkládající se na území Libereckého kraje. Při zimní větrné a sněhové kalamitě padlo v Krkonošském národním parku kolem tisíc metrů krychlových dřeva.

„Abychom zabránili šíření kůrovce v Krkonoších, nabídli jsme lidem, že mohou těžit při kalamitě popadané smrky. Za kubík dřeva zaplatí při takzvané samovýrobě jen deset korun,“ konstatuje mluvčí národního parku Radek Drahný. O samovýrobu je velký zájem. Dřevo z kalamity je třeba odstranit z lesa nejpozději v červenci.

V boji proti kůrovci lesníkům nahrálo květnové počasí. V Krkonoších a v Jizerských horách bylo chladněji než odpovídá dlouhodobému průměru.
Navíc hodně pršelo. Kůrovci naopak svědčí, pokud stromy oslabuje sucho a horko.