V Libereckém kraji dochází pitná voda už i obcím v „Nočníku Evropy“

  11:28
Zhoubné sucho neochabuje v Libereckém kraji ani na podzim. Někde už netekla lidem z kohoutku pitná voda. Na polích strádají vyseté ozimé obiloviny. A přehrady byly takto prázdné jen v době, kdy se úmyslně vypouštěly.

Jablonecká přehrada (15. října 2018). | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Ve Zlaté Olešnici dochází pitná voda, i když leží v Jizerských horách, jimž se přezdívá Nočník Evropy. Řekou Smědá protéká na Frýdlantsku desetkrát méně vody, než odpovídá dlouhodobému průměru pro říjen. Některé menší potoky vyschly úplně, jak stojí na webových stránkách Povodí Labe.

Nebývalé letošní sucho dokládá také jablonecká přehrada ve Mšeně. Pro ilustraci zopakujme slova hrázného Jiřího Chmelaře z druhé poloviny října 2015, tedy z roku, kdy byl Liberecký kraj extrémně vyprahlý.

„Na jablonecké přehradě jsem čtyřicet let a kromě situace, kdy jsme ji vypouštěli, jsem tady tak málo vody ještě nikdy nezažil. Hladina přehrady je o více než tři a půl metru pod maximálním stavem,“ prohlásil před třemi lety Chmelař.

Teď se mšenské břehy obnažily ještě víc. Hladina leží zhruba o tři čtvrtě metru níže než v říjnu 2015. Ocitla se 429 centimetrů pod maximálním stavem. Přehrada je plná z necelých čtyřiceti procent.

Ve Zlaté Olešnici netekla voda

V Jablonci nyní přehradu napájí pouhých deset litrů vody za sekundu a proudí z ní 66 litrů. Za týden klesá v říjnu hladina přehrady přibližně o 20 centimetrů.
Liberecká přehrada v Harcově není plná ani ze čtvrtiny.

Vysychající přehrady však v říjnu zatím nikoho netrápí – na rozdíl od ubývající pitné vody.

„Minulý víkend přestala některým lidem v naší obci téct na nějakou dobu voda. Dalším klesl v trubkách tlak,“ říká Jiří Černý, starosta Zlaté Olešnice.

„O víkendu spotřeba pitné vody roste, protože k nám přijíždějí chalupáři. Vyzvali jsme všechny lidi, aby nezalévali zahrádky, nemyli auta nebo nedávali pitnou vodu dobytku. Vodou musí šetřit i v okolí, třeba ve Vysokém nad Jizerou a Kořenově,“ přibližuje.

Kořenovský místostarosta Stanislav Pelc označil za kritické místo území kolem bývalé továrny Cutisin, kde žije několik set lidí. „Pitnou vodu jim zajišťujeme z prameniště pod Štěpánkou. Pravděpodobně uděláme ještě letos jeden zkušební vrt, aby pitná voda vydržela lidem kolem cutisinky přes celou zimu,“ dodává Pelc.

V podkrkonošském Studenci či Roztokách u Jilemnice přibylo letos lidí, jimž nedává spát úbytek vody ve studních. Žádají o připojení k obecním vodovodům. „Vodu bereme z vrtu hlubokého šedesát čtyři metrů,“ upozorňuje roztocký starosta Osvald Süss.

Déšť chybí zemědělcům

Starosti s pitnou vodu si nemusejí dělat lidé z Liberce, Jablonce nad Nisou a všech obcí napojených na přehrady Josefův Důl a Souš. Na nich hladina rovněž klesá, ale pro zásobování obyvatelstva zůstává v přehradě vody stále dost.

Dešťové srážky však citelně chybí zemědělcům. „Sice už není takové horko jako v létě, ale v minulých dnech pole vysušoval silný vítr. Takže to vyšlo skoro nastejno jako vedra v červenci a v srpnu,“ uvádí Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec.

„Na mnoha místech pořádně nevzešly zaseté ozimé obiloviny, zeleň na polích je často řídká jak noty na buben. Zemědělci u nás zaorali již dvacet dva hektarů řepky. Meteorologové ve svých předpovědích déšť stále odkládají a současné podzimní sucho zakládá na špatnou úrodu v příštím roce,“ říká.

Z údajů Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že v Libereckém kraji spadlo ve všech měsících letošního roku méně srážek, než je dlouhodobý průměr. V Liberci letos v říjnu nenapršely ani čtyři litry vody na metr čtvereční.