Platy nezvýšíme, vzkazuje liberecké divadlo hudebníkům z orchestru

  10:58
Chceme jednat, ale jejich požadavky jsou nereálné. Tak komentuje vedení Divadla F. X. Šaldy vyhlášení stávkové pohotovosti, do které vstoupili členové divadelního orchestru. Hráčům vadí nízké platy. Soubor chce, aby pro něj platil stejný model jako v operních souborech v Praze, Brně nebo Ostravě.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci | foto: Pavel Wellner

„Snažíme se to prosadit už tři roky. Ale bez výsledku. Jsme v situaci, kdy mají především první hráči a koncertní mistři orchestru nejnižší tarifní platy ze všech divadelních orchestrů v ČR. A to dokonce nižší než v podobně velkých krajských městech. Náš orchestr navíc vyvíjí nadstandardní činnost produkcí symfonických koncertů, což je v rámci operních domů ojedinělé,“ upozorňuje šéf orchestrálních odborů v Liberci Aleš Hejcman.

Vedení divadla to vidí jinak. Symfonické koncerty dělají i jiné divadelní orchestry a platy jsou prý v Liberci srovnatelné s jinými divadly. 

Jsme oblastní divadlo, brání se ředitelka

„Nemůžeme stavět na platech orchestru v Ostravě, Brně či Praze. To jsou divadla se statutem národních divadel, což je úplně jiná kategorie. My jsme oblastní divadlo zřizované městem. A město má i jiné povinnosti, nejen nás. Ale když se podíváme na srovnatelná divadla po republice, tak u nás jsme na tom o něco lépe než v Plzni a o maličko hůř než v Českých Budějovicích. Ty rozdíly jsou v řádech stokorun,“ uvedla ředitelka divadla Jarmila Levko.

Podle Hejcmana je průměrný tarifní plat v orchestru Šaldova divadla 25 tisíc korun a platové třídy neodpovídají katalogu prací ve veřejných službách, který sestavuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Ani s tím však Levko nesouhlasí. 

„Ve druhém čtvrtletí byl průměrný plat v našem orchestru 29 432 korun. K tarifnímu platu podle tabulek dáváme ještě osobní ohodnocení. V něm se snažíme zohlednit práci koncertních mistrů a prvních hráčů, stejně jako to, že někdo studuje třeba jen tři premiéry, jiný zase čtyři nebo má náročnější part. Chceme být spravedliví v rámci možností,“ vysvětluje Levko.

Odboráři se přesto obrátili na inspektorát práce, aby posoudil, zda platové zařazení hráčů v orchestru je správné. Inspektorát provedl hloubkovou kontrolu a dal za pravdu vedení divadla. A to dokonce hned dvakrát, když se po prvním rozhodnutí odbory odvolaly.

Příspěvek na divadlo se zvýšil

„Zástupce odborů mi sdělil, že se chtějí odvolat k nejvyššímu orgánu inspektorátu práce. Řekl jsem mu, ať to udělá, ale ať už potom berou ten výsledek jako daný. Nechceme, aby celý spor skončil u soudu,“ řekl primátor Jaroslav Zámečník.

Ten přitom poukazuje, že za posledních pět let se příspěvek města pro divadlo zvýšil z 86 milionů na současných 114 milionů. Většina peněz přitom šla na navýšení platů. 

„V tomto sporu stojíme za paní ředitelkou. I my se na magistrátu potýkáme s tím, že třeba někteří pracovníci ve školství si katalog prací vysvětlují jinak než my jako zřizovatel. Je to poměrně složitá záležitost na výklad. Ale ten katalog prací nesestavujeme my, to je záležitost ministerstva práce a sociálních věcí, popřípadě ministerstva kultury, takže tam bych spíš hledal ten problém,“ dodal Zámečník.

Za ředitelku se postavili i šéfové baletu, orchestru, činohry a dílen. „Nejvíc mě mrzí, že orchestr požaduje zvýšení platů jen pro sebe. A co ostatní? Divadlo není jen orchestr, ale i herci, balet, zpěváci, stejně jako techničtí zaměstnanci. A ti mají často platovou třídu čtyři až šest, to je nic. Musíme táhnout za jeden provaz, jen tak se dá něco změnit. Souhlasím se zvýšením platů, ale pro všechny v kultuře,“ zmínila Levko.

Ta chce proto oslovit i další oblastní divadla a společně sestavit návrh úpravy katalogu prací, který by se měl ministerstvům kultury a práce předložit v polovině října.