Horolezci nechávají svá auta na parkovišti u návsi v Machově nebo na polské straně a s matracemi na zádech se vydávají do svahů. V lese lezou po nízkých pískovcových skalkách bez lan a jištění, do matrací pak případně padají. Zdejší skály táhnou lezce z tuzemska, ale i Polska, Rakouska či Maďarska.
Už třetím rokem se však na Boře lezci scházejí nelegálně. Dříve platil v celé chráněné krajinné oblasti zákaz lezení. V roce 2015 začala platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny a pro bouldering je od té doby nutný souhlas státních ochranářů.
Český horolezecký svaz loni požádal o patřičné povolení Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky, která s boulderingem svolila, jenže se ohradily Vodovody a kanalizace (VAK) Náchod, že je ochranáři opominuli. Ministerstvo životního prostředí poté věc zrušilo. Teď je na stole návrh dalšího rozhodnutí s několika podmínkami, ale vodohospodáři jsou znovu proti.
„Naším zájmem není bránit boulderingu v celé lokalitě Bor. Vždy jsme v našich stanoviscích označovali pouze část Boru, kde nesouhlasíme s povolením boulderingu. Jedná se o lokalitu, kde se nachází zdroje pitné vody,“ vysvětluje Pavel Korda, který se vyjadřuje za VAK Náchod ke stavbám.
Příliv horolezců, které nikdo nekontroluje a agentura je tiše toleruje, je podle něj znát: lidé po sobě zanechávají výkaly i ohniště po divokém táboření. Na skalách také zůstává magnézium, které lezci používají proti pocení rukou, třebaže je to na pískovcích v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko zakázáno.
Příliš atraktivní kameny uvnitř ochranného pásma
Na svazích stolové hory Bor vznikl v letech 1926 až 1933 skupinový vodovod, který zásobuje velmi kvalitní pitnou vodou okolní obce s osmi tisíci lidmi. VAK Náchod čerpá na Boře podzemní vodu ze zdrojů pod Sypací skálou a Na Bahnech. V kopci se nacházejí ochranná pásma prvního stupně těchto vodních zdrojů. Vstup je do nich zakázán cedulemi už roky, ale pásma nejsou nijak oplocena kvůli náročnějšímu terénu. Navíc uvnitř ochranných pásem se nacházejí i kameny, které boulderisty přitahují vůbec nejvíc.
Vodohospodářská firma patřící obcím varuje, že jak přibývá boulderistů, hrozí i znečištění vody zejména z výkalů.
„Zdroji vody na Boru jsou pouze mělké zářezy jímající mělce tekoucí podzemní vodu. Hloubka nejhlubšího zářezu není větší než 10 metrů. Takovéto zdroje jsou velmi zranitelné, protože dochází k rychlému zasakování dešťové vody a jejich následnému vtoku do jímacích zářezů. Rozhodně se nejedná o hluboké vrty, kde průsak dešťové vody do vrtu může trvat i desítky let. Zde se může znečištění dostat do zdroje i za několik dní,“ namítá Pavel Korda.
Český horolezecký svaz požadoval, aby se na Boru smělo lézt asi na 80 hektarech plochy. Náchodský vodoprávní úřad souhlasil, pokud se bouldering nebude odehrávat v ochranných pásmech zdrojů. Agentura zmenšila areál na 45 hektarů tak, aby mimo zůstaly klidové zóny pro živočichy i sedmdesátimetrový koridor pro zvířata podél státní hranice, která prochází pod vrcholem Boru a kde se také sbírá voda pod Sypací skálou. Ochranná pásma vody by zabírala jeden hektar z plochy pro boulderování.
„My bychom nemohli souhlas s boulderováním udělit, kdybychom neměli souhlasné stanovisko vodoprávního úřadu. Chystali jsme se to učinit, ale ten, komu to nejvíc vadí, je VAK, což asi i chápu. My tu ale nejsme od toho, abychom chránili zájmy dotčené jinými předpisy, než je zákon o ochraně přírody a krajiny,“ říká vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová s tím, že posouzení bude na jiném úřadu, který sleduje zákon o vodách.
Lezců je čím dál víc
Městys Machov má na Boru pozemky, ale přímo do řízení nezasahuje. Hlavně si tu přejí čistou vodu.
„Spor vede hlavně VAK s agenturou. My ale máme zájem, aby tu byla čistá voda, ne kontaminovaná. Vyslechli jsme si argumenty obou stran, takže mě osobně zaráží, že agentuře, která je přísná ve všech směrech, nevadí kontaminace spodní vody. Ale to je otázka na odborníky,“ tvrdí starosta Machova Jiří Krtička.
Připouští, že lezců přijíždí stále víc, hlavně poté, co letos na podzim vyšel specializovaný průvodce o boulderingu na Boru. Někteří lezci pak neváhají parkovat a kempovat na loukách v Dolečku nebo v Machovské Lhotě u hranic.
Z pohledu ochranářů není Bor přírodně zase tolik cennou oblastí, proto pokládali za únosné povolit boulderování. Svahy jsou ve druhé zóně CHKO, není tam žádná rezervace, pouze je vyhlášena ptačí oblast, ale bez potvrzených hnízdišť sokolů a výrů. Navíc pro lezce se povolují terény i v národní přírodní rezervaci Adršpašskoteplické skály v první zóně.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Úředníci však povolení pro boulderisty na Boru zatím odložili. VAK se totiž obrátil na náchodský vodoprávní úřad a ten už oznámil, že na Boru přesněji vymezí pásma hygienické ochrany vod. Jejich závazné stanovisko pak agentura vezme v potaz.
„My s naším opatřením obecné povahy počkáme, abychom se nedostali do kolize s nově vyznačenými pásmy hygienické ochrany prvního stupně,“ podotýká Hana Heinzelová.
Přiznává však, že s kontrolami a vymáháním případného povolení to bude složité, agentura má jen omezené síly a zvládne nárazově zkontrolovat jen nejzatíženější Adršpašsko-teplické skály.
Průvodce Bor Bouldertopo zmapoval 1450 boulderingových cest na víc než 300 kamenech. Lezecká komunita však už od loňska debatuje, jestli je vůbec dobrý nápad přitáhnout ke kopci další pozornost, když to zdejším skalám může uškodit. Někteří lezci si pouštějí v lese hlasitou muziku nebo suší skály letlampou, což se přitom nesmí.
Lezec: přírodu respektujeme
Lezci však o terény na Boru velmi stojí. Třeba Štěpán Stráník, který v boulderingu závodí, tvrdí, že Bor je pro boulderisty zcela výjimečný kvalitou i počtem kamenů.
„Bouldering je v Česku i v ostatních zemích v přirozeném vývoji. Bohužel bych řekl, že především boulderisté z Polska jsou známi lezeckou činností ve skupinkách a s tím spojenou bezohledností vůči přírodě, i když to neplatí pro všechny. Je to především o lidech. Čeští boulderisté se ve vztahu k respektu k přírodě hodně zlepšili, to můžu potvrdit i ve srovnání s lezeckými oblastmi po Evropě. Určitě ale není dobře, že vznikl průvodce po Boru před vydáním povolení,“ podotýká boulderista.
VAK bude usilovat, aby v úřednickém rozhodování dostal přednost veřejný zájem na pitné vodě místo toho, aby se vyšlo vstříc úzké skupině sportovců. Podle vodohospodářů agentura nemusí povolit lezení v části Boru vůbec.
Agentura se však neobává, že by se kvůli boulderingu v budoucnu nějak zvlášť zvedla návštěvnost Boru. Ochranáři tvrdí podle zkušeností z Ostaše, že by mohlo jít v sezoně zhruba o 1 500 lezců, což zvedne návštěvnost asi o 14 procent.
