MF DNES formou ankety oslovila všechny krajské radní, aby zjistila, jak na letiště nahlížejí a jak docílit toho, aby bylo úspěšné a nepotřebovalo dotovat desítkami milionů korun ročně, jako je tomu nyní. Stejné dotazy dostali i členové Rady města České Budějovice.
Ve společnosti Jihočeské letiště České Budějovice, spravující celý areál v Plané, mají totiž poloviční podíl. Hejtmanství ovšem drží pozemky a téměř veškerý majetek.
Krajští radní z řad ČSSD, Pro Jižní Čechy, Jihočeši 2012 a KDU-ČSL se k anketě postavili po svém a poslali přes odbor kanceláře hejtmanky jednu hromadnou odpověď.
Nikdo z nich tak nevyjádřil svůj osobní názor ani na to, jakým způsobem vybrat nového ředitele společnosti, který nahradí Ladislava Ondřicha. Ten před několika dny po 13 letech skončil.
Projekt Letiště České Budějovice jako veřejného mezinárodního přístavu má každopádně dál jejich podporu. To není překvapivé, protože tam právě nyní vrcholí půlmiliardová modernizace. Skončí v létě a na ni naváže proces certifikace, který má trvat zhruba rok. Pak může areál začít naplno fungovat. Politici jsou si ale vědomi, že jen z létání si na sebe nevydělá.
„Nemůže se spoléhat na financování z jednoho zdroje, například z cestovního ruchu. Je potřeba připojit i další činnosti, například leteckou školu, servisní pracoviště, logistická centra, ubytovací kapacity a podobně a tyto zdroje kombinovat či hledat spolupráci se silnými partnery v letecké oblasti,“ oznámilo vedení Jihočeského kraje.
O výcvik pilotů podle dokumentu ze zastupitelstva projevily zájem společnosti Lufthansa, Red Bull Team a F Air. O pravidelné spojení do Dubaje pak nízkonákladová společnost.
Postup, jejž navrhuje vedení kraje, má podle něj velký potenciál, protože letiště disponuje, na rozdíl od jiných v České republice, zhruba 300 hektary pozemků. Jenže podobná vyjádření znějí opakovaně už několik let.
Dosud ale nepadlo jméno vážného partnera, který by chtěl s některou z věcí na letišti začít podnikat, nebo ji provozovat. Pokračuje tak kritika dlouhodobých oponentů. Připojil se k ní třeba i jihočeský senátor Ladislav Faktor (nezávislý).
„Po patnácti letech se začínáme dozvídat, že to možná s modernizací nebyl až tak dobrý nápad, že chybí potřebné odborné analýzy, že je problém s nalezením dispečerů řízení letového provozu. Není jasné, jak přilákat letecké společnosti, uvažuje se o strategickém partnerovi a kdo ví, co ještě,“ uvedl Faktor. Dodal, že podobná letiště jsou dlouhodobě ve ztrátě, třeba to v Pardubicích.
Za město České Budějovice už členové vedení radnice na dotazy MF DNES osobně reagovali. K projektu je dlouhodobě rezervovaný náměstek primátora Tomáš Bouzek (TOP 09).
„Od počátků mého působení na radnici v roce 2010 jsem napříč politickým spektrem stále slyšel, že se má letiště v dohledné době ‚rozlétat‘, k této představě jsem byl rovněž od počátků poměrně skeptický. Projekt byl nastaven špatně a v této podobě jsem ho nepodporoval,“ upozornil Bouzek.
Ztrátu by mohl krýt pronájem
Opakovaně kritizoval nevyváženost postavení obou akcionářů, města a kraje, ve společnosti Jihočeské letiště České Budějovice. „Oba ročně posílali miliony na provoz společnosti, která vlastní jen minimální majetek a je jen skořápkou,“ zdůraznil Bouzek.
Samotný provoz podle něj nemůže být bez provozních dotací, letiště si na sebe nevydělá. Za roky 2006 až 2018 se jen provozní dotace vyšplhaly na 324 milionů korun. Ztrátu by mohl krýt pronájem pozemků kraje provozovateli areálu.
U většiny členů vedení města má projekt dál podporu, vyjádřili se tak třeba náměstci za Občany pro Budějovice Juraj Thoma a Ivo Moravec. Primátor Jiří Svoboda (ANO) sdělil, že jeho podpora není jednoznačná.
Modernizace letištěPrvní etapa modernizace letiště České Budějovice začala na konci roku 2009. Součástí akce za více než 60 milionů byla přestavba jedné z budov, rekonstrukce se dočkala i řídicí věž. Modernizace pak postupovala například oplocením areálu a opravou prošla i přistávací a vzletová dráha. Vzniklo také bezpečnostní centrum. Náklady byly dalších 122 milionů. Na konci roku 2017 začala hlavní etapa obnovy, cena je 495 milionů, trvat má 550 dní. Tato část zahrnuje výstavbu terminálu pro cestující, vybavení letiště radionavigací a světelnou navigací, rozšíření odbavovací plochy, stavbu parkoviště pro cestující a vybudování zázemí pro zabezpečení leteckého provozu. Po dokončení přijde na řadu proces certifikace pro veřejný mezinárodní provoz. Licenci uděluje Úřad pro civilní letectví. |
„Omezení spočívá v tom, zda se podaří najít aktivity, které budou doplňovat hospodaření letiště tak, aby společně nebyly ztrátové. Bez zapojení pozemků kraje a vybudování doprovodných (možná hlavních a letiště bude doprovodné) činností je podle mě jeho budoucnost nejistá,“ uvedl Svoboda.
Z reakcí i výhledu samotného letiště je zřejmé, že se ještě několik let provoz bez dotací ve výši desítek milionů korun od kraje a města neobejde. Tato problematika se tak určitě stane i jedním z hlavních témat krajských voleb.
A jak to vypadá s výběrem nového ředitele společnosti? Kraj pouze oznámil, že v tomto kroku je velmi důležitá role představenstva. Z města naopak nejčastěji zaznělo, že by to mělo být formou otevřeného výběrového řízení. O něco více jasno může být po valné hromadě, která je na programu 18. června.
