Chtějí nás vyštvat, předpisy jsou brutální, zlobí se firmy na Letiště Brno

  7:12
Po mezinárodní pilotní škole Flying Academy, která už loni dostala výpověď z budov na tuřanském letišti, potkaly komplikace i další firmy. Letiště Brno však tvrdí, že dělá jen to, co nařizují bezpečnostní předpisy.

Než piloti ze společnosti Herbst Aero, která sídlí na jižním okraji letiště v brněnských Tuřanech, vzlétnou, pořádně se zapotí.

Své stroje totiž musejí ručně vytlačit na dráhu koridorem dlouhým asi 150 metrů. Stejně tak když chtějí letoun dostat zpět nebo natankovat v čerpací stanici na opačné straně areálu.

A při „postrkování“ někdy až dvoutunových kolosů navíc musejí být opatrní, protože dráhu omezuje dvoumetrový plot. Ten kolem hangárů nechalo nově vystavět vedení letiště.

„Říkají, že je to z bezpečnostních důvodů, ale ve skutečnosti je to velmi nebezpečné. Koridor je úzký, má kolem 20 metrů a dvě letadla stejného typu se tu nevyhnou. Pokud se potřebujeme otočit, může se stát, že se o plot utrhne okrajový oblouk křídla. A to je škoda za desítky tisíc korun,“ přiblížil Jan Peřan, manažer společnosti Herbst Aero.

Ta se kromě výcviku pilotů zaměřuje i na servis a zážitkové lety a na letišti působí od roku 2002.

Mají svůj byznys a malá letadla je nezajímá, říká manažer

Podle Peřana roky fungovalo pravidlo, že piloti připravili letadlo a pak s ním na dráhu nebo k čerpačce pojížděli s motorem. Zlom podle něj nastal na konci roku 2017, když provozovatelskou společnost Letiště Brno koupila investorská skupina Accolade a podmínky malých letadel se začaly zhoršovat.

Fotogalerie

„Letos jsme se dozvěděli, že pojíždění je proti předpisům a že nás ohraničí plotem. Ozvali jsme se a teď nám hrozí, že nám zvednou nájem na zhruba osminásobek ze současných 12 na 94 tisíc korun měsíčně. To je pro nás likvidační. Bránili jsme se a výsledkem je plot,“ vysvětlil Peřan.

Podle něj jde o snahu vyštvat malá letadla z letiště, protože z nich provozovatel nemá potřebný zisk. „Mají svůj byznys s logistickými halami a malá letadla je nezajímají,“ podotkl Peřan.

Vedení letiště popírá, že plot je reakcí na neshody s firmou Herbst Aero. Naopak tvrdí, že jeho stavba je výsledkem vyhodnocení bezpečnostních rizik.

„Patří k dlouhodobé koncepci zvyšování úrovně zabezpečení schengenského prostoru a je v souladu s rozhodnutím Úřadu pro civilní letectví,“ uvedl Radomír Janík, vedoucí bezpečnostního úseku tuřanského letiště.

Podle něj se totiž jedná o manipulační plochu, která nebyla a není určena pro pohyb letadel na vlastní pohon. „Navíc k plochám neměla společnost Herbst Aero užívací práva,“ oponuje Janík s tím, že bezpečnostní opatření stanovuje provozovatel letiště a platí pro všechny, kdo na něm působí.

Problém je i s výcvikem parašutistů

Plot ale není jediný problém, který společnostem s malými letadly ztrpčuje život. Patří sem celá soustava nařízení, jež ve výsledku komplikují a zdražují jejich činnost.

Zájemci o výcvik, cestující nebo piloti z jiného letiště můžou do prostoru vymezeného firmám jen jako návštěvníci a musí je doprovázet někdo s kartou vydanou brněnským letištěm. A tu má jen omezený počet lidí.

„Když si k nám někdo přiletí nechat zkontrolovat letadlo, musí přistát na druhé straně a projít všemi procedurami. Letiště si na poplatcích naúčtuje téměř 2 600 korun,“ popsal Peřan.

Podle něj by pomohlo, kdyby vedení areálu stanovilo odbavovací prostor v blízkosti hangárů malých letadel, tedy na jižní straně letiště. S tím ale provozovatel kvůli hlukovým limitům a okolní zástavbě nepočítá.

S předpisy bojuje také sousední Aeroklub Brno-Slatina, ačkoli nájemné neřeší, protože hangáry a budovy nemá na pozemcích letiště. Kromě komplikací kolem předpisů mají například problémy s výcvikem parašutistů, kterých ročně školí desítky.

Jenže na letišti skákat nemohou a musejí tak jezdit jinam. „Brno je unikát. Nikde jinde v Česku, a dovoluji si tvrdit, že ani v Evropě, nemají tak brutální předpisy. Ale zákon to bohužel dovoluje,“ potvrdil šéf aeroklubu Pavel Imriš.

Opatření nejsou diskriminační, prohlašuje vedení letiště

Loni řešila velké problémy také mezinárodní škola pro piloty velkých dopravních letadel Flying Academy. Na letišti sice působí dál, protože je veřejné a ze zákona jí nemůže nikdo zakázat používat jeho infrastrukturu, ale část letky musela převézt do pražských Letňan.

A ze správních budov v Tuřanech, které si sama milionovými náklady upravila, i z hangáru musela odejít.

Podle vedení Letiště Brno opatření nejsou diskriminační. „V oblasti civilního letectví se postupně zvyšují nároky na bezpečnostní opatření a vyžadují si vyšší časovou náročnost,“ tvrdí Janík.

Podle něj dává letiště do bezpečnosti na letišti a na ostrahu 40 milionů korun ročně a letos navíc sto milionů na technická zařízení, jako jsou rentgeny, kamery nebo právě ploty. Ty brzy vyrostou i na severní straně areálu.

Herbst Aero se nicméně obrátilo na Úřad civilního letectví. Ten však potvrdil, že předpisy – i když jsou nad rámec – patří do kompetencí provozovatele. A do sporů nemá chuť se plést ani Jihomoravský kraj, který je majitelem letiště.

I přesto, že v jeho vedení sedí jako radní pro kulturu Tomáš Soukal (ČSSD), který je sám aktivním pilotem a problémy tak zažívá osobně. „Situace kolem provozu malých letadel se rok od roku zhoršuje. Chci se obrátit na hejtmana, co by se dalo udělat pro její zlepšení,“ podotkl Soukal.

Jenže podle hejtmana Bohumila Šimka (ANO) se jedná o spory dvou soukromých subjektů. „Do nich nemůžeme zasahovat,“ nechal se slyšet Šimek.