Letecká záchranka se vrátí z Bechyně do Plané, plánuje ministerstvo

  8:58
Letecká záchranná služba na jihu Čech se pravděpodobně opět přesune na základnu v Plané u Českých Budějovic. Nyní má stanoviště na letišti v Bechyni, kde ji provozuje armáda. Vedení Jihočeského kraje i záchranáři návrat k dřívějšímu modelu vítají.

Přes dva roky funguje letecká záchranná služba pod Armádou ČR. | foto: David Peltán, MAFRA

Na konci roku 2020 vyprší současné smlouvy provozovatelům letecké záchranné služby napříč Českou republikou. A protože poslední tendr před dvěma lety vyvolal vlnu kritiky, ministerstvo zdravotnictví spěchá s přípravou zadávací dokumentace pro výběrové řízení na nové provozovatele, aby všechno stihlo včas.

„O zajištění letecké záchranné služby v Jihočeském kraji po roce 2020 jednáme s představiteli krajské samosprávy. Ti požadují, aby měla stanoviště v Plané, kde kraj investoval do vybudování nového centra. Vše proto směřuje k tomu, že oblast jižních Čech armáda opustí, protože nyní armáda provozuje leteckou záchrannou službu z letiště v Bechyni,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Hejtmanka Ivana Stráská potvrdila, že před týdnem dostala na stůl připravovaný dokument od ministerstva.

„Podle jednání, jež vedeme s ministerstvem zdravotnictví a s vládou, i podle materiálu, který máme k připomínkování, víme, že by se měl vrátit původní systém poskytování letecké záchranné služby. Znamená to návrat soukromého provozovatele helikoptér a také návrat na stanoviště do Plané,“ řekla Stráská.

Heliport v Plané u Českých Budějovic, odkud létal záchranářský vrtulník ještě v roce 2016, je nyní využitý jen částečně jako výjezdová základna posádky bez lékaře, záložní operační středisko a centrum pro mimořádné události.

„Z praktického hlediska to pro nás bude výhodnější a pohodlnější. Ale pokud bychom se podívali na profesní stránku věci, tak pacient nepoznal, jestli pro něj letíme z Bechyně, nebo z Českých Budějovic. Omezení je, že jejich (armádní) vrtulník je velký a není tak pružný, aby mohl všude přistát,“ konstatoval ředitel jihočeské záchranné služby Marek Slabý.

Armádní vrtulník Sokol váží přes šest tun, v Plané mohou přistávat jen menší, maximálně o hmotnosti 3,5 tuny. Se Sokolem musí piloti překonávat potíže především při přistávání v členitém a zalesněném šumavském terénu.

Záchranářské týmy pracují bez problémů i ve společné posádce letecké záchranky. Dvaadvacetičlenný armádní tým posiluje deset zdravotníků a tři doktoři z krajské záchranky. Samotný šéf jihočeských záchranářů, který létal jako lékař s civilním záchranářským vrtulníkem, sleduje nyní práci kolegů jen ze země.

„Zajištění posádky pro civilní vrtulník je však kompletně naše starost. Budeme muset přidat lidi a sám bych se chtěl k letecké záchrance taky vrátit,“ podotkl Slabý.

Armádní vrtulník má mnohem dražší provoz

Červeno-bílý armádní vrtulník se záchranáři na palubě létá po Jihočeském kraji od roku 2017. Nejdéle sídlila letecká záchranná služba na letišti v Hosíně u Českých Budějovic, kde měla stanoviště od 90. let.

Když se pak v roce 2015 přestěhovala ze stísněných zastaralých prostor do nového zázemí za 60 milionů korun v Plané, dlouho se z nejmodernějšího heliportu pro záchranáře v republice neradovala. O rok později vláda rozhodla, že leteckou záchranku bude provozovat stát, a v jižních Čechách ji převzala armáda.

„Musím říct, že armáda poskytuje tu službu opravdu kvalitně a nemáme k ní nejmenší připomínky. Jediný problém je velikost vrtulníku, možnost jeho přistávání v některých místech a opuštění stanoviště v Plané,“ popsala Stráská.

Přitom u heliportu v Plané nejde jen o čtyři roky nevyužitou investici z krajského rozpočtu, ale také o jeho strategickou polohu.

„Vychází nám, že více byl ošetřován sever kraje, případně to zasahovalo i do středních Čech a méně docházelo k výletům do jižní části kraje. Z Plané to mají všichni stejně daleko,“ řekla Stráská.

Ministerstvo zdravotnictví navíc zjistilo, že varianta státního podniku není levnější než model se zapojením komerčních vrtulníků.

„Ceny soukromých dopravců jsou v současné době od 17 tisíc do 23 tisíc korun za letovou hodinu. Provoz armádního vrtulníku stojí stát 50 935 korun za letovou hodinu,“ dodala Štěpanyová.

Dvoumotorové Sokoly jsou těžší než jednomotorové helikoptéry, spotřebují víc paliva a potřebují dva piloty.

Záchranářský vrtulník posílají dispečeři tísňové linky 155 v kraji nejčastěji k vážně zraněným a také k lidem, kteří přežijí mozkovou příhodu nebo infarkt. Nejčastějším cílem je traumacentrum českobudějovické nemocnice.

12. ledna 2018