„Organizace vstupuje do druhého pololetí letošního roku s rekordními počty pacientů, kteří prošli pod rukama našich pracovníků,“ uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy, které stanici provozují.

Experti se v první polovině roku 2018 postarali o více než dva tisíce živočichů, zahrnujících přes sto druhů. Mezi přijatými pacienty dominují ptáci, především kachny, kosi a labutě. Ze savců se do péče odborníků hojně dostávali netopýři, zajíci a veverky. Po ošetření se zpravidla vracejí zpět do volné přírody.

Zvířecí záchranáři se mohou pochlubit unikátními zásahy. K těm nejaktuálnějším patří péče o rodinku výrů velkých. Ti se do péče jinonických ošetřovatelů dostali postupně. Prvním pacientem se stal samec, kterého poblíž Zbraslavi srazilo a vážně poranilo auto.

Znovu se ošetřovatelé na stejné místo na okraji Prahy vydali o dva týdny později pro výří mládě. A další malou sovičku zachraňovali jen o pár hodin později.

Matka se zřejmě sama nedokázala o mláďata postarat, a ta se tak po otcově zranění bezprizorně a hladově potloukala po Zbraslavi, než se sešla v péči záchranné stanice.

„Pro mláďata nakonec dopadne vše dobře, návrat do přírody mají v podstatě jistý. U samce to bohužel s takovou jistotou říci nemůžeme, po operaci oka ho čeká rehabilitace a až poté se ukáže, zda bude jeho vyléčení úplné a on se také bude moci vrátit do přírody,“ shrnuli příběh výří rodinky ošetřovatelé.

Netopýří probuzení

Dvě stovky netopýrů rezavých zimovaly v šachtě jednoho z libeňských domů, do níž se při rekonstrukci probourali dělníci. „Byla to nejpočetnější kolonie netopýrů rezavých v historii. Stalo se to v průběhu zimy, mrzlo a netopýři spali, i když se část z nich samozřejmě probudila,“ popsala tehdy postup zvířecích záchranářů vedoucí ošetřovatelka Zuzana Pokorná.

Nešlo o náhodnou volbu, jedná se totiž o oblíbený revír těchto tvorů v hlavním městě. Podle ochranářů zde sídlí až devět druhů netopýrů, například parkový či právě rezavý. Netopýry do této zelené oázy v metropoli láká mimo jiné dostatek potravy a také pocit bezpečí. Správci pražských lesů zde pro tyto létající savce nainstalovali i pět speciálních dřevocementových budek. Ty netopýrům připomínají jejich přirozené skrýše, dutiny a štěrbiny starých stromů.

Někteří z netopýrů měli drobné oděrky, jeden si zlomil křídlo, většina z nich naštěstí neutrpěla žádnou vážnější újmu. Svůj domov po nezbytném oddychu a ošetření našli netopýři ve Stromovce.

Divočina míří do metropole

Historicky poprvé se letos do péče jinonických specialistů dostal pár mývalů severních. Šlo o mláďata, která sem přišla vyhublá, silně dehydrovaná a plná muších larev. Sameček posléze uhynul, samičku se však podařilo zachránit.

Z Ďáblického háje pochází další klient záchranné stanice – jezevec lesní. Malá šelma přišla patrně o matku a hladová se vydala hledat potravu. Nyní ve voliéře čeká na to, až zesílí a bude se moci vrátit zpět do volné přírody, což by mohlo nastat během léta.

Z Krčského lesa od Thomayerovy nemocnice se do Jinonic dostalo mládě muflona. „Přišlo na svět se zlomenou nohou, a nebylo proto schopné následovat svoji matku,“ popsali diagnózu ošetřovatelé.

Kromě krmení a nutné péče malý muflon dostal ve stanici i náhradní matku a sourozence. Jeho návratu do přírody by nemuselo již nic překážet.

Premiérově letos záchranáři pečovali také o krtka obecného, tchoře tmavého či hýla obecného. Rostoucí počet ošetřovaných zvířat a škálu jejich druhů lze podle expertů vysvětlit tím, že se metropole stává oblíbeným domovem zvířat, která dříve bylo stěží možné zahlédnout mimo města ve volné přírodě. Platí to o savcích, ptácích či bezobratlých. V pražských lesích jsou vidět též lišky nebo jeleni. Na pražském nebi lze spatřit takové unikáty, jako jsou sokoli stěhovaví a v rákosinách se objevil moták pochop.

„Fauna se sžívá stále více s městem, zvířata si zvykají na lidi. Do města je přitahuje dostatek potravy i to, že zde nemají přirozenou konkurenci,“ vysvětlil ornitolog Dušan Rak.