Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý potvrzuje, že se ve státních a vojenských lesích zdravé dospělé dřeviny kácet nesmí.
„Jen poškozené stromy z kalamity, kůrovec a souše. V soukromých, církevních a v lesích měst a obcí se zdravé stromy těžit mohou, ale až po zpracování těch poškozených od větru, námrazy, sněhu, škůdců a houbových chorob,“ vysvětlil Bílý.
V praxi to však podle některých lesníků vypadá jinak.
„Zakázky na těžbu vyhrávají velké firmy. Ty využívají k těžbě harvestory. Velký stroj však bere vše, nejen napadené stromy. Jelikož je dnes cena dřeva nízká, firmy si ji právě prodejem zdravých stromů kompenzují. Je to běžná praxe. Kromě toho pojezdy těžké techniky lesní půdu ještě více ničí,“ konstatuje lesník z Třinecka.
Špatné kácení potrestáme, říkají Lesy České republiky
Starší muž z Hnojníku na Frýdecko-Místecku s lesníkem souhlasí. „Poznám kůrovcové dřevo. Jenže přes naši obec vozí auta ve velkém zdravé stromy. Víme, která společnost těží pro státní podnik, takže si odvodíme, že zdravé kmeny nepochází ze soukromých lesů,“ ukazuje snímky, které vyfotil.
Lesy České republiky to odmítají. „Harvestory musí těžit jen dříví vyznačené našimi zaměstnanci. Pokud bychom zjistili, že firmy kácejí něco navíc, uložíme jim přísné sankce,“ řekl Martin Zajíček z tiskového oddělení podniku.
Těžba v kopcích dopadá i na zemědělce pod svahy. „Přes naši obec dennodenně jezdí nákladní auta plná nejen kůrovcového dřeva. Velké lesní stroje devastují potoky i lesní půdu. Ta vysychá, stejně jako naše pastviny níže,“ poznamenává hospodář z Třinecka Petr Křižánek.
Kolega lesníka zase tvrdí, že od začátku, kdy se začal řešit kůrovec, se postupuje špatně. „Státní lesy se po celou dobu nesnaží stav zlepšit. Administrativa je stále zdlouhavá, což broukovi svědčí. Než se vše vysoutěží, než si firma najme lidi na práci, lýkožrout dávno vyletí,“ zmiňuje druhý lesník.
Lepší by bylo nechat suché stromy stát, říká ochranář
Jaromír Bláha z Hnutí Duha upozorňuje, že lesníci nestíhají napadené smrky těžit včas, těží už stromy, z nichž brouk vyletěl pryč, a obrovské holiny tak podle něj vznikají zbytečně. Kůrovec se šíří dál.
„Odhad množství napadených stromů letos v Česku se pohybuje mezi 30 a 50 miliony kubíků dřeva, ale kapacita těžařů je zhruba poloviční. Za těchto okolností by mělo smysl přestat těžit v nejvíce postižených oblastech a nechat tam suché stromy stát. Lesu ublíží více holosečná těžba, tedy že se na velkých plochách sundá dolů vše, než jen kůrovec. Suché dřeviny totiž tvoří částečné zastínění lesní půdy a pod nimi mohou růst mladé stromy,“ uvádí Bláha.
Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity tvrdí, že řada odborníků radí s kůrovcem nic nedělat.
„Jsou tady však jen příklady z ciziny, kde vidíme, že se les obnovil. Budu spekulovat, když řeknu, že na začátku se problém s kůrovcem hlavně na severovýchodní Moravě podcenil kvůli tlaku na zisk. Správce nezabránil následné kalamitě,“ podotýká vědec.
„Není pravda, že náš podnik dělá málo v boji s kůrovcovou kalamitou a že převládají ekonomické zájmy. Přijali jsme desítky opatření. Vyhledáváme kůrovcová ohniska ze satelitních snímků a testujeme využití dronů, holiny rychle zalesňujeme,“ líčí Zajíček.
Podle obou lesníků je ale ponechání postižené oblasti osudu jedna z možností. „Nebo by stačilo, aby státní podnik postupoval flexibilněji, tak jako v církevních lesích,“ shodují se. Kůrovcová kalamita se Biskupských lesů podle jejich ředitele Libora Konvičného dotýká menší měrou.
„Máme výhodu, že nemusíme dělat na lesní práce žádná výběrová řízení. Naši revírníci mohou okamžitě zadat do výroby nalezené kůrovcové stromy. Důležitá je pro nás čistota lesa a každodenní přítomnost personálu v revíru, vyhledávání a likvidace napadených stromů,“ popisuje Konvičný.
Dodává, že Biskupské lesy si udržely jak technický kádr, tak dělníky. „Nyní, i přes boj s broukem, kácíme maximálně o asi 25 procent víc, než bychom mohli podle lesních hospodářských plánů vytěžit, kdyby nebylo kůrovcové těžby. A to se dá označit za úspěch,“ zmínil.
Nedávno se těžaři dostali do sporu s ekology na Kokořínsku. Prý káceli zdravé stromy:
