Čeřovka, spíš zarostlý les než park, se rozkládá na 5,4 hektarech nedaleko centra. Místní už před rokem založili petici, kde žádali, aby se z místa stala přírodní památka.
Přestože arch podepsalo 1 100 lidí, radnice i krajský úřad návrh shodili ze stolu, protože by přišli o možnost s lesoparkem nakládat podle svého. Spor se nyní ještě vyhrotil. Podle spolku by ze zalesněného parku zmizeli chránění živočichové a vzácné rostliny.
„Když tam najede těžká technika, řadu zvířat to vyruší a vyžene. Taky by mohlo dojít k vykácení pařezovitých stromů nebo k poničení unikátní horniny,“ řekl předseda Spolku ochránců lesoparku Čeřovka biolog Jan Šorf.
Lesopark je pozůstatkem kulturněhistorického způsobu hospodaření se vzácnou dřevinou a horninou porcelanit, jedinečnou zbarvením i strukturou. I díky tomu je u odborné veřejnosti Čeřovka známá i v zahraničí.
„Jde nám o to, aby se o lokalitu s ohledem na chráněné živočichy a rostliny někdo pravidelně staral,“ říká předseda spolku.
„V bakalářské práci Zoologický výzkum lesoparku Čeřovka a na základě předchozích výzkumů jsem popsal jedenáct chráněných živočichů a čtyři druhy čmeláků: luční, rokytový, zemní, pačmelák panenský nebo kovařík rezavý. Z ptactva tu žije krutihlav obecný, rorýs obecný či výr velký, který tady už bohužel nehnízdí. Z plazů máme slepýše křehkého a ze savců třeba veverku obecnou a netopýra rezavého. A to není zdaleka vše,“ vysvětluje Jan Šorf.
Biolog tvrdí, že je nutné zachovat dutinové stromy, v nichž žije třeba datel černý nebo netopýři, a zachránit mrtvé dřevo, kde žijí vzácní brouci zdobenec skvrnitý nebo kriticky ohrožený kovařík rezavý. „Domnívám se, že lokalita je skutečně cenná, neboť chráněných živočichů v lesoparku pořád přibývá, což dokládá například opakovaný výskyt krkavce velkého,“ poznamenává Šorf.
Turistickou atrakci z lesoparku nechceme, zaznělo od místních
O další budoucnosti Čeřovky diskutovali zástupci města s veřejností. Lidé vyjádřili obavy, že v případě předělání lesoparku podle plánů města se z něj stane turistická atrakce.
„Nechceme, aby tam chodily davy turistů. Teď tam chodí maminky s dětmi a obyvatelé na procházku, tak to má být. Nechme proboha lesopark žít svým životem. Odstraňme stromy, které někoho ohrožují a nechme to být. Není důvod s ním něco dělat, už tak žije sto let a funguje to,“ míní jeden z obyvatelů městské části Čeřovka Miroslav Kodydek, který je v Jičíně paradoxně zastupitelem za vládnoucí hnutí ANO.
„Pamatuji si, jak Čeřovka vypadala před čtyřiceti lety. Je nutné, aby se lesopark zachoval,“ přidal se opoziční zastupitel Petr Šindelář (Jičínský demokratický klub).
Stejný názor má i předsedkyně Komise životního prostředí a ekologie na jičínské radnici Tereza Dubinová.
„Čeřovce jsme se věnovali už minulé i předminulé volební období. Naše doporučení je, aby se zachoval charakter Čeřovky a pouze se monitorovaly nebezpečné větve, aby neohrožovaly návštěvníky. V podstatě souhlasíme s návrhem spolku, nenašli jsme v něm žádný zásadní rozpor,“ uvádí Dubinová. Zároveň podporuje opravu zídek, které by bránily erozi půdy.
Budeme diskutovat, říká starosta. Spolek chce posudek
Starosta města Jan Malý (ANO 2011) se k plánované přestavbě, která nemá jasnější obrysy, vyjadřovat nechtěl. „Návrhy, které padly na veřejné diskuzi, budeme analyzovat a uděláme závěr. Ten ještě prodiskutujeme v září. Pak budeme činit další kroky,“ říká starosta. Jakékoliv kácení stromů odmítá, ale další vývoj zatím nedokáže odhadnout.
Lesopark Čeřovka v Jičíně- první písemná zmínka je z roku 1393 - od 15. století je ve vlastnictví města Jičína - v roce 1843 byla na kopci vystavěna rozhledna Milohlídka, která je nejstarší v Českém ráji - v 50. letech 19. století byl otevřen na jihozápadním svahu kopce čedičový lom - těžba byla ukončena do třiceti let od otevření - mezi lety 1887 - 1889 okrašlovací spolek, jehož členkou byla i Božena Němcová, prostor Čeřovky změnil na městský přírodní park - na začátku 20. století byl vybudován pod Milohlídkou vodojem |
Biologovi Šorfovi se přístup vedení města nezamlouvá. „Prohlášení Čeřovky za přírodní památku nepodpořili, navíc navrhují obnovu zídek ve stávající lesní části a nastínili možnost revitalizace, což neměla žádná politická strana v předvolebním letáku. Bylo by to pro lokalitu a živočichy likvidační. Důležitá není jednorázová revitalizace, ale pravidelná péče kvůli prosychajícím stromům. O přírodu se musíte starat průběžně,“ říká Šorf.
Obnova zídek podle něj není důležitá, neboť protierozní funkci plní kořenový systém stromů. Šorf podpoří pouze projekt, který bude počítat s opravou altánku, rozhledny Milohlídka, staré skautské klubovny a vyzdvihne přírodní charakter lokality.
Takový projekt by mohl přispět k vyvěšení ptačích, netopýřích a veverčích budek, k upravě jezírka na severní straně, vybudování nového s jezírkovou fólií, které by sloužilo jako pítko pro živočichy. Dokázal by si i představit geologickou naučnou stezku, hmyzí hotel, broukoviště, další samostatné informační tabule a dřevěné sochy živočichů.
Spolek ochránců lesoparku Čeřovka je přesvědčen, že před konečným verdiktem je nutné zadat odborný přírodovědecký posudek, který by případnou úpravu parku zastavil či zmírnil.
„Před třemi lety jeden posudek udělala Agentura na ochranu přírody a krajiny České republiky. Ten však má řadu chyb a je evidentně odfláknutý. Odborníci například nepopisují horninu porcelanit, vzácné jilmy habrolisté nebo čmeláky, datla, veverky, netopýry, které pozná i naprostý laik. Proto je důležitý nový posudek, který navrhne co dál. Bez toho nelze pokračovat,“ dodává předseda Spolku ochránců lesoparku Čeřovka.
