Každý den se v Lesní školce Michala Bočka z Havlíčkobrodska rozezní několikrát za den telefon. Dotaz bývá stále stejný: „Máte k prodeji sazeničky?“ Podle majitele firmy volají lidé nejen z Vysočiny, ale i z Jižní Moravy.

„Obvolávají jednu školku za druhou ve snaze sadbu sehnat. Ale prakticky od ledna, kromě smrků a zanedbatelného množství olší a javorů, neseženete už nic. Sazenice jedle, buku a dubu, o které je největší zájem, nejsou na trhu už od podzimu. Kdo neměl rezervovány sazenice s předstihem, tak má prostě smůlu,“ popisuje situaci Michal Boček.

Podle Jana Hanzáka, místopředsedy předsednictva Sdružení lesních školek, jsou jedinými sazenicemi, které jsou v přebytku, smrčky. O ty však není mezi vlastníky lesů zájem.

Smrk je dřevina, kterou lýkožrout napadá nejvíce. Je to strom, který trpí nedostatkem srážek a neumí se vyrovnat s klimatickými změnami. Kvůli svému oslabení se pak náletům lýkožrouta neubrání a je i celospolečenský požadavek vysazovat méně smrků.

Miliony kusů sazenic smrku jsou nyní prakticky neprodejné

„V republice je dvanáct až patnáct milionů kusů neprodaných sazenic smrku. V projektech státních lesů tvořil před pěti lety podíl smrku sedmačtyřicet procent ze všech sazenic. Teď je to sedmnáct procent. Pokles to je razantní, dramatický a nečekaný,“ přiblížil Hanzák.

Kůrovcová kalamita v kraji 11 fotografií

Pro školkaře to podle něj znamená obrovské finanční ztráty. „Přitom tyto stromky se dají použít jako přípravná dřevina. Ale nikdo to nedělá, protože na to nejsou dotace. Co s nimi bude, to nevím. Nejspíš se budou pálit,“ dodává.

Nedostatek sazenic listnatých dřevin trvá už druhým rokem.

„V letech 2016 a 2017 nebyla úroda osiva. V té době se začala také rodit kůrovcová kalamita nedozírných rozměrů. Sazeničky se pěstují dva roky až šest let, než dospějí do stádia, kdy se mohou vysadit na paseku. Je třeba plánovat s předstihem. Navíc u nás nejsme zvyklí objednávat sazenice do výroby,“ vysvětluje Hanzák.

Jihlava musí letos zalesnit 60 hektarů vytěžené plochy

Na Vysočině jsou desetitisíce majitelů lesů. O něco lépe jsou se zajištěním opětovného zalesnění vlastníci větších lesních porostů, kteří mají buď lesní školky, nebo si sazenice objednali už loni na jaře.

„Máme 4,5 hektaru vlastních školek. Veškerý materiál schopný výsadby z nich použijeme na letošní zalesnění. Loni na podzim jsme si od velkoškolkařů objednali zbytek výsadbového materiálu, kterým budeme sadbu doplňovat. Na letošek bychom sazenice měli mít,“ říká Václav Kodet, jednatel Správy městských lesů Jihlava (SML).

Pracovníci SML budou muset v letošním roce zalesnit 60 hektarů vytěžené plochy.

„V předchozích letech to bylo pouhých dvacet až třicet hektarů. Je to tedy dvakrát víc než jindy,“ poznamenává Kodet s tím, že ve výsadbě budou chtít víc a víc upozaďovat smrk. „Za rok 2018 jsme vysadili jen padesát procent smrků a zbytek tvořily meliorační a zpevňující dřeviny. V dalších letech ho chceme mít ještě méně,“ dodává.

Žďár má připraveno 3 600 kusů sazenic, hlavně buk, dub a javor

Město Žďár nad Sázavou vlastní přibližně 280 hektarů lesa. Z osmdesáti procent jej tvoří smrk decimovaný v posledních letech kůrovcovou kalamitou.

„Zastoupení listnatých stromů se postupně zvyšuje, v náhradní výsadbě jsou ze čtyřiceti procent listnáče,“ informuje místostarostka Ludmila Řezníčková.

Kvůli kůrovci muselo město loni asanovat kolem šesti tisíc kubíků dřeva, dalších patnáct set kubíků z polomů, dohromady skoro čtyřnásobek běžné těžby.

„Vznikly určité holiny, asi jedenáct hektarů, díky městskému lesnímu hospodáři jsme předzásobeni sazenicemi, máme jich tři tisíce šest set kusů připravených k zalesnění, hlavně se bude sázet buk, dub a javor,“ uvedla Řezníčková.

Kůrovcová kalamita se dotkla například i okolí Vladislavy na Třebíčsku. Ze 106 hektarů lesa ve vlastnictví městyse je zhruba padesát hektarů po kalamitě pryč.

„Trochu jsme předvídali, že tato situace nastane a tak náš lesní hospodář už loni na jaře sazenice objednával. Ale mám obavy, že to množství stejně nebude stačit,“ krčí rameny starosta městyse Jan Havlena.

V Třebíči se snažili pomoci hromadným sběrem žaludů

Hůř jsou na tom drobní vlastníci lesů. „Pokud si sazenice neobjednali dříve, mají teď smůlu. Problém je ale i ve financích. Kvůli klesající ceně dřeva nemusí mít dost financí na nákup sazenic,“ praví František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.

Zajistit dostatek semenáčků listnatých stromů, se snažila už loni Lesní správa v Třebíči. Ta mezi veřejností zorganizovala hromadný sběr žaludů.

„Oblastí postižených suchem a kůrovcem je opravdu hodně a bude potřeba většího množství sadebního materiálu. Z toho soudíme, že bude velký požadavek po listnáčích, ale zároveň nebude dost sazenic,“ předvídal tehdy Aleš Rusek, vedoucí Lesní správy Třebíč.

Sesbírané žaludy loni předali do centrálního semenářského závodu v Týništi nad Orlicí, který semena speciálně před sadbou ošetří a následně prodá do lesních školek.

Řádění kůrovce ohrožuje i zásobárnu pitné vody, nádrž Želivku: