Amerického studenta lákají pokusy s prasaty, v Plzni absolvuje stáž

  7:32
Student z USA Arvind Kumar se rozhodl absolvovat roční stáž na lékařské fakultě v Plzni. Zaujal ho vědecký projekt regenerace jater po chemoterapii, který by měl pomoci pacientům s rakovinou. Experimenty bude provádět na prasatech.

Americký student Arvind Kumar absolvuje v Plzni roční stáž. Do Čech ho přilákaly pokusy s prasaty. | foto: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Čeští lékaři jsou na tom lépe než ti američtí. Alespoň co se délky studia týče, uvedl pro MF DNES americký student Arvind Kumar, který v uplynulých dnech dorazil do Plzně na roční stáž, kterou absolvuje v plzeňském Biomedicínském centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

V Plzni ho zaujal vědecký projekt regenerace jater po chemoterapii, který by měl pomoci pacientům s rakovinou. Tým jaterních chirurgů Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Plzni je totiž nejpočetnější v České republice.

„Většina studentů v USA nemá možnost zúčastňovat se přímo experimentů. K tomu, k čemu se dostanu v Plzni, bych se v USA dostal až za několik let v rámci studia nebo až po studiu medicíny,“ popsal Arvind Kumar, který se zapojí do vědeckého týmu Václava Lišky, který problematiku regenerace jater zkoumá na prasatech.

„Pro nás je to velká reklama a velká radost, že si Arvind vybral zrovna náš tým, který se výzkumu jater věnuje zhruba 15 let. Arvind navíc díky svým znalostem udělá spoustu práce, na kterou se může soustředit, jako kdyby byl absolventem medicíny,“ popsal Liška.

Student uvedl, že si plzeňské pracoviště vybral i proto, že narazil na web Letní školy experimentální chirurgie v Plzni, kde ho zaujala videa operací prováděných na prasatech přímo studenty, kteří sem přijíždějí z celého světa. Akce je podle Kumara ojedinělá.

V Biomedicínském centru se Američan zapojí do týmu, který se věnuje regeneraci jater prasat poškozených látkou monokrotalín, která imituje chemoterapii, protože poškozuje játra podobně.

„Poškození se nazývá syndrom modrých jater,“ vysvětlil Liška. Ke zlepšení funkce jater se používají kmenové buňky získané z kostní dřeně. „Syndrom modrých jater je nemoc výstelky cév jater. My do orgánu dodáváme kmenové buňky z kostní dřeně, které se mohou měnit na buňky tvořící výstelku,“ vysvětlil Liška.

Podle něj je projekt důležitý pro pacienty s rakovinnými nádory, kteří podstupují chemoterapii výrazně poškozující játra.

„Dnešní léčba rakovinných nádorů probíhá nejčastěji tak, že nejdříve operujeme kvůli odstranění nádoru například střevo, pak nasadíme chemoterapii, následně operujeme játra kvůli metastázám střevního nádoru do nich. Zjednodušeně řečeno chceme léčit játra, aby vydržela následnou operaci směřující k odstranění metastáz,“ vysvětlil Liška s připomínkou, že výhodou Arvinda je, že se v problematice vyzná, protože o syndromu modrých jater už napsal zajímavý článek do prestižního vědeckého časopisu.

Arvind Kumar, jehož prarodiče před třiceti lety přesídlili z Indie do USA, ukončil Duke‘s University, kde získal bakalářský titul. Bez přijímacího řízení už byl přijat na Mont Sinai Medical School v New Yorku, což je jedna z nejlepších amerických lékařských fakult.

Rok studia v Americe stojí 50 tisíc dolarů

Platba za rok studia se zde pohybuje kolem 50 tisíc dolarů, což je v přepočtu více než milion korun. Systém studia je podle Kumara v USA jiný než v Česku. Po střední škole tam totiž studenti míří na takzvanou college, což je velmi všeobecné bakalářské studium, kde se mohou zaměřit třeba na historii nebo na technické předměty či jako Arvind Kumar na přírodní vědy.

„Studoval jsem nejen dějepis a literaturu, ale i matematiku, chemii a další předměty potřebné ke studiu medicíny,“ přiblížil Kumar. Po roce stráveném v Česku bude absolvovat čtyři roky medicíny. „Čeští studenti jsou tedy hotoví dříve, když absolvují šestileté studium,“ sdělil.

Liška upřesnil, že školu mají budoucí čeští lékaři sice ukončenou dříve než ti američtí, ale pak mají ještě pět let předatestační přípravy, což je více než v USA.

Student si nenechá ujít květnové oslavy osvobození

„Pokud ale chcete být specialistou typu neurochirurga, trvá to v USA dalších šest let,“ poznamenal Kumar, který se prý zatím pro konkrétní obor nerozhodl.

Student se netajil tím, jak chce v Čechách naložit se svým volným časem. S českými mediky prý už hraje basket. S dalšími zhruba třiceti kolegy, kteří v rámci Fulbrightova programu přicestovali z USA do Česka, chce vyučovat angličtinu.

Prý cestuje po českých městech a jejich památkách. A protože ví, že Plzeň osvobodila americká armáda, chystá se v květnu na oslavy osvobození, kam pravidelně míří američtí veteráni.